Zkrocený I

15. července 2010 v 22:34 | Akyra |  Zkrocený
Nová povídka, kterou přepisuji :-)
v minulém článku jsou obrázky hlavních hrdinů




Jsem v šatně a připravuji se na bojový výcvik, který je součástí vyučování na téhle bojové škole. Učí se tu Sudory- jedna z méně známých bojových technik.
Zahrnuje to vlastně veškeré bojové sporty smíchané do jednoho. Vlastně už dávno není jasné jak vůbec sudory vzniklo.
Můj otec byl jedním z největších mistrů tohoto sportu, dokud ho nezavraždili i s celou mou rodinou. Jsem oblečený do černých kožených kalhot a stejné vesty, zrovna si natahuji kožené rukavice bez prstů, abych si chránil klouby, když se na mě obrátí jeden s mích trpitelů na téhle škole Tatsua.
"Rei dneska má přít nováček," promluví a já jen tiše zaúpím.
"To bude zase nemehlo," povzdechnu si a začnu si stahovat své bílé vlasy dlouhé po pás.
"Prý je odněkud z venku," informuje mě dál. Než stačím znovu zaúpět, ozve se z venku velitelův ostrý hlas.
"Nástup!" vyběhnu s ostatními ven. Ocitneme se ve venkovním cvičišti, které je obehnáno zdí. Vysoká je necelé dva metry, pro nás žádná překážka. Pak si všimnu drobného kluka v džínách a tmavém triku. Tašku dá ke zdi a stoupne si k nám, zřejmě mu nevadí, že je skoro o hlavu menší než ostatní. Snad to nebude ten nováček. Asi ano, povzdechnu si, když mu velitel pokyne, aby šel k němu.
Jen co k němu přijde, doslova se mi do očí zabodne jejich nijak výrazná podoba, ale je tam.
Stejné lícní kosti, odstín světlehnědých očí, no super velitelův mazánek.
Další věc je, že se mi ten mazánek líbí až moc.

Postavím se vedle velitele a rozhlédnu se po budoucích spolužácích. Nejvíc mě upoutá jeden kluk s ledově modrými oči a bílými vlasy do pasu.
"Dovolte mi, abych představil nováčka, jmenuje se Keiji. Doufám, že mu ze začátku pomůžete," přejede své svěřence pohledem. V duchu se ironicky ušklíbnu, na něco takového si vůbec nedělám naděje.
"Aby se nechtěným incidentům předešlo, stanovím jednoho, který na to dohlídne," pokračuje velitel.
"Předem toho chudáka lituji," ozve se výsměšně bělovlásek.
"Na tvém místě bych litoval spíš sebe," odseknu mu a začnu přemýšlet, co je zač. doslova mi přejede mráz po zádech, když mě sjede pohledem.
"Co mi ty tvoje párátka můžou udělat?" zeptá se pohrdavě.
"Při nejmenším, ti s nimi můžu vypíchnout oko," odvětím pohotově.
"Rei, ty na něho dohlídneš, když máš tolik řečí, určitě máš i tolik elánu," zasáhne velitel. Reakce Reie na sebe nedá dlouho čekat.
"Proč já? Nechci ho!" ohradí se ostře.
"Já ho taky nechci, dohlídnu na sebe sám," ozvu se také, rozhodně nechci být s ním.
"Už jsem rozhodl. Rei je tvůj partner i pro boj, možná ho to naučí nepodceňovat nepřítele," odpoví úsečně velitel. Otráveně si povzdechnu.
"Starat se o takové štěně," prskne vztekle Rei, myslím. Mám špatnou paměť na jména.
"To myslíte vážně? Ten…" radši spolknu nadávku, když se do mě zabodne ledový pohled, "…nerozezná ani člověka od zvířete," dívám se na velitele.
"Rei je nejlepší ze skupiny," namítne velitel. Dobře, tohle je logické.
"Tomu věřím, když jeho mozek zrovna nemá dovolenou," odseknu naštvaně. Pár lidí se zasměje.
"U tebe si vzali dovolenou zase svaly," odpoví jedovatě. To že on jich má dost, stačí jeden pohled.
"Pořád jsem na tom líp než ty," odseknu nakvašeně.
"To těžko, Tyr by tě neměl, ani jako přesnídávku," odsekne ostře. Zarazím se, protože nevím, o čem mluví, zastanu mlčet a ignoruji ho.
"A dost. Začneme s rozcvičkou, všichni na místa," přeruší naší hádku velitel. Všichni se rozprchnou na místa. Postaví se na dvě délky paže od každého a nechají jedno volné vedle Reie. Postavím se vedle něj a snažím si zachovat klidný výraz, i když mám sto chutí mu aspoň podkopnout nohy.
Velitel začne předcvičovat výkopy, hmaty, přemety a podobně v rychlém sledu.
Zvládnu to, i když je to o hodně tvrdší než můj minulí trénink. Jen co skončíme, ozve se znovu velitel.
"Hole a nacvičujte výpady a krytí," zaduní jeho hlas a všichni se rozběhnou k rohu, kde jsou zbraně. Každý si vytáhne jednu hůl. Napodobím je. Postavíme se do párů, jeden přebývá a tak si stoupne bokem ke zdi. Já jsem proti té nevymáchané puse.
Přezíravě si mě přehlíží od hlavy k patě.
"Veliteli, jak mám tomuhle neublížit?" zeptá se nechápavě.
Povzdechnu si a zaútočím první, abych mu ukázal, že nejsem tak neschopný, jak si myslí. S přehledem mě zablokuje a přeměří si mě pohledem.
"Celkem slušné štěně, ale když útočíš, zkus použít to, co máš v hlavě," švihne holí a ani nevím, mi podrazí nohy a sedím na zemi, " my jsem elita," dopoví pohrdavě.
"Ty prstě nemůžeš být zticha, co?" vyskočím na nohy a připravím se.
"Bingo, nesnáším ty, co si myslí, že zvládnou víc, než skutečně dokážou," pronese se zdviženou hlavou.
"Ty jsi mi nějak chytrý," zavrčím.
"To jsou zkušenosti," odsekne a zaútočí. Rychle uhnu a praštím ho zboku do zad, doufám, že ho tím položím na zem, ale sním to ani nehne. Je to vůbec člověk?
"Máš bod, je to nerozhodně," postaví se do výchozí pozice k útoku. Soustředěně se postavím naproti němu a zaútočím. Bez problému odrazí hůl a přemetem se dostane za mě, než stačím nějak zareagovat, mám krk ve škrtící smyčce.
"Máš mezery v obraně," zasyčí mi do ucha. Dobře, tohle vím, nemusí mi to předhazovat.
"Fajn, máš bod," přiznám neochotně, když zasáhne velitel.
"Rei teď nebojujeme o život, ale ty se nejspíš potřebuješ vybít. Dej si dvě stě kliků na osvěžení paměti po jedné ruce. Rei mě pustí a odběhne bokem, kde začne dělat kliky, jako by se nechumelilo.
Zalapám po dechu, abych ho chytil, a jdu za tím, který stojí bokem, protože na něho nevyšla dvojice.
"Tak to zkusíme spolu, pojď," usměje se na mě kluk a jde na naše místo.
Přikývnu a začnu procvičovat s ním, je rozhodně příjemnější než ten druhý.

Udělám si dvou stovku na každé zvlášť a podívám se, jak to jde mé přidělené kostřičce. Musím uznat, že dobře.

Ani se na Reie neotočím, i když cítím jeho pohled v zádech, a věnuji se jen soupeři.
"Je vždycky takový?" hodím hlavou Reiovim směrem.
"Ne, vždycky každému pomáhá, nevím, co to do něj vjelo," pokrčí rameny a odrazí jeho výpad. Bez zaváhání provedu další.
"Skvěle," prohodím při tom ironicky. Zachytí můj útok bez námahy.
"Náhodou, držel jsi s ním krok skvěle, jemu se vyrovná jen velitel," lichotí mi kluk.
"Dík všimnul jsem si a taky jsem si všimnul, že to o sobě ví," šlehnu pohledem k místu, kde stojí Rei.
"Přestávka. Rei vyzívám tě," ozve se velitel. Všichni se rozběhnou k zídce.
"Však teď uvidíš," usměje se na mě soupeř, myslím, že se jmenuje Rizu, a vyhodí mě na zídku, hned si sedne vedle mě a ostatní nás napodobí.
Dávám pozor, co se bude dít. Rei jde do středu a postaví se proti veliteli. Začnou téměř hned, ale takovou rychlostí, že stěží vnímám rány, když do sebe hole narazí, natož abych viděl, kde mají konec. Sleduju je s němým úžasem.
"Co kdybychom dali dohromady ty dva a mě by přidělili k tobě?" zeptám se svého soupeře.
"To by asi nešlo," zazubí se Rizu a hned pokračuje.
"Velitel ho chce unavit, abys měl šanci. Každého nováčka postaví proto Reiovi."
"Fakt moc milý," prohodím ironicky, "ale pak by mě mohli dát k tobě ne? Jsi sice lepší, ale nemám každou chvíli chuť ti tu hůl zapíchnout do zadku."
Jen co domluvím Rizu se rozesměje, přidám se k němu tichým smíchem.
"Dej si pozor, jde o něm fáma, že je na kluky," varuje mě Rizu, když se vysměje.
 

40 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 lili lili | 15. července 2010 v 22:52 | Reagovat

páni *-* boží to bude určitě ještě sranda xD

2 Yoite Yoite | Web | 15. července 2010 v 23:03 | Reagovat

Skvělý =D ti dva se sežerou =D

3 Lachim Lachim | 16. července 2010 v 1:15 | Reagovat

Nádhera. Začíná to skvěle.

4 Teressa Teressa | 16. července 2010 v 8:37 | Reagovat

parada=) ten dvojzmysel na konci ma dostal=) rychlo prosiiim pokracko=)

5 Satiras Satiras | 16. července 2010 v 12:23 | Reagovat

Dej si pozor, jde o něm fáma, že je na kluky :-D tak dobrý vsadím se, že mu to určitě vadit nebude :-D myslím, že dokonce bude rád :-D
Už se těším na další kapitolku tak doufám, že bude co nejdřív :-), protože už ta první je úžasná a to určitě bude i celá tahle povídka :-D

6 Davida666 Davida666 | 16. července 2010 v 15:59 | Reagovat

:-) Moc pěkné už se těším na pokračování :-)

7 Haku Haku | 16. července 2010 v 21:59 | Reagovat

Ma rozmaznavate milašci...tolko novych poviedok...kvasa,kvasa,kvasa.

8 Nade Nade | 18. července 2010 v 7:42 | Reagovat

Nám ale nevadí, že je na kluky, že jo?
Naopak! Teď se nemůžu dočkat, jak to bude dál.
Dýky moc. :-)

9 Karin Karin | 11. října 2017 v 12:31 | Reagovat

Vypadá že to bude perfektní povídka.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama