Zkrocený II

18. července 2010 v 19:58 | Akyra |  Zkrocený
Další díleček :-)






"No to mi ještě chybělo, ale v tomhle jsem klidný, očividně nejsem jeho tip," odpovím napůl zděšeně, napůl s oddechem.
"Opravdu? Ještě nikdy na nikoho tak nevystartoval, ne na první hodně. Ti co se mu na první hodině zdáli slabí, druhou nemilosrdně zdrtil, ale na nikoho nešel na první hodině," zamračí se můj soused. Jestli je to tak, mám vážný problém, ale rozhodně to nevzdám.
"To ještě nemusí nic znamenat," doufám.
"Znamená to dvě věci, buď si dobrý a chce otestovat, kolik vydržíš, nebo se mu líbíš a chce tě vyštvat," přednese mi svoji teorii Rizo.
"Řek bych, že ho štve, že se snažím pošramotit jeho ego, ale jen tak lehce mě odsud nevyštve," řeknu svou teorii.
"Nedej se," usměje se Rizo. Pak už se jen koukám, jak bojují, za chvíli si oba zablokují zbraně a ani jeden nechce ustoupit.
"Konec, teď znovu do dvojic," ukončí velitel zápas remízou. Všichni seskáčou ze zídky a vyrazí na místa, já zamířím k Reiovi.

Snažím se za tu chvilku vydýchat, dokonce se mi i chvějí ruce, od těch nárazů, velitel mi dal, co proto. Konečně ke mně dojde a hned na mě zaútočí, nedám na sobě nic znát a hned se mu postavím. Zvládám ho v pohodě a jemu se zase kupodivu daří vykrýt mé útoky.
"Zdá se, že k něčemu budeš, štěně," ušklíbnu se posměšně, aniž bych zpomalil útoky i obranu. Kupodivu se to rozhodne nekomentovat, i když mu vztekle blýskne v očích. O chvíli později mu mu zablokuji zbraň.
"Co teď štěně?" zvednu obočí. Pustí hůl, přetočí se na ruce a pokusí se mi kopnout silou do obličeje. Uznale kývnu a hodím mu hůl zpátky, hned na něj zaútočím, kupodivu se mu to na poslední chvíli podaří vykrýt. Nedám se a pečlivě sleduji, jestli se někde neodkryje. V momentě, kdy udělá chybu v obraně, ho jedním tahem položím na lopatky. Tohle byla nedbalost.
Nakloním se k němu, abych se zeptal, jestli ví, kde udělal chybu, když mě ten zmetek kopne mezi nohy. Zkroutím se bolestí. Za chvíli se vzpamatuji a s nenávistným pohledem ho drapnu a táhnu ke stěně.
"Rizu, trénink dokončím s tebou," procedím skrz zuby.

"Promiň, byl to reflex," omluvím se, když mě ignoruje, jen pokrčím rameny a začnu se protahovat. Po očku koukám, jak jedná s Rizu. Viditelně má k němu mírnější přístup a spíš ho učí, když udělá chybu, nezdrtí ho, ale jemně klepne po ruce.
"Parchante," procedím si tiše pro sebe a dám si kliky a všechno co mě napadne. Konečně velitel vyhlásí konec. Rychle si sbalím tašku a jdu s davem do šatny, když jeden s kluků poklepe po rameni.
"Drž se Reie a běž do sprchy," promluví na mě.
"To je rada nebo trest?" zeptám se ho ještě vytočeně.
"Rada, bude ještě zuřivější, když tě bude muset nahánět," odpoví mi. No super, povzdechnu si.
"Tak dík," kývnu a jdu za Reiem, všimnu si, že se po mě už rozhlíží, protože když mě uvidí, normálně zamíří do šatny. Ve dveřích se ještě ujistí, že jdu za ním.
Když dorazím do šatny, Rei je už ve sprše, rychle se svléknu a spěchám za ním. Rychle kolem něj projdu a všimnu si pár čerstvých modřin, zřejmě z jeho a velitelova zápasu.
Odvážu si obvaz z poraněného kotníku, abych si ho nenamočil a po očku si Reie prohlédnu, chtě nechtě musím uznat, že vypadá hodně dobře. Vlezu si pod sprchu vedle něj a nevšímám si ho.
"Jestli jsi mi stačil se zraněným kotníkem, budeš po čertech dobrý. Počkám tě v šatně," pronese a odejde, zůstanu za ním zírat.
Když se vzpamatuji z šoku, rychle se umyji a obleču, narychlo si zavážu kotník a jdu do šatny. Čeká tam na mě opřený o skříňku.
"Tahle je tvoje, dej si tam mýdlo a tak, a klíč si vezmi," ukáže na jednu ze skříněk. Rychle ho poslechnu a jdu za ním k východu. Před školou se k nám rozběhne tygr.
"Proboha, co tady dělá tygr?" zastavím a zůstanu na něho zírat. Tygr mě bez povšimnutí mine.
"Tyre, omlouvám se, dostal jsem na starost nováčka, tak jsem se zdržel," zaslechnu Reie a vidím, jak se k němu skloní a začne ho drbat za uchem. Tygr jen vrní. Povytáhnu překvapeně obočí, ale nechá ho tam s tygrem, abych nemusel nic říkat, a jdu najít svůj pokoj.

"Že bys počkal? Musíš podepsat převzetí klíče," všimnu si v čas, že odchází a jdu za ním s Tyrem vedle nohy. Kupodivu se zastaví a počká na mě, vedu ho k recepci.
"Kde máš ten lístek, co jsi dostal při příchodu," zavrčím. Člověk, aby z něj všechno doloval. Hned zaloví v kapse.
"Tady," podá mi ho.
Vezmu ho a dovedu k recepci, kde ho předám strážnému, jak mu tu všichni přezdívají. Vezmeš a podívá se na Keijiho.
"Nějaká zvířata?" zeptá se.
"Jen jedno," odpoví Keiji.
"Druh zvířete, stáří a něco, podle čeho bychom ho poznali," vytáhne strážný, formulář.
"Je to nutný? Většinou je stejně venku," Namítne Keiji.
"Ano je, kdyby nebylo zapsané, mohl by ho někdo zabít," namítne strážný. Musím uznat, že to je pravda, pár pitomců se tu najde. Proto je v přízemí na nástěnce formulář, kde je popsané každé zvíře včetně poznávacích znamení. Výjimkou je Tyr, toho si nikdo nesplete.
"Veverka, je ji rok a půl, na krku má stříbrný řetízek s přívěškem, kde je adresa," vysype ze sebe.
"Na jaké jméno slyší?" zeptá se.
"Mia," odpoví Keiji a strážný si všechno poznamená, potom mu to dá k podepsání spolu s další tunou formulářů. Jen při pohledu na to se otřesu, na rozdíl od toho Keiji podepíše, co mu přijde pod ruku a nezkoumá, co. Dobrý přístup.
"Běžte na výdej, dostanete tam povlečení, učebnice a podobně," podá mu hrst papírů a klíče a vyběhne s formulářem vyplnit další kolonku mazlíčků. Tohle je jediná škola, která je toleruje.
"Díky," křikne za ním Keiji.
"Tak pojď," pobídnu ho otráveně a vedu ho k výdeji, kde je doslova zavalen věcmi.
"Jaké máš, číslo pokoje," zeptám se ho, když všechno vyfasuje.
"Šťastná třináctka," usměje se Keiji.
"No to je super," zavrčím otráveně a půlku věcí mu vezmu, neutáhl by to.
"Ještě řekni, že je to vedle tebe," ozve se za mnou.
"Bingo," uznám mu bod.
"No skvělé," povzdechne si nadšeně. Nekomentuji to a radši ho seznámím s hodinovým řádem.
"Budíček je o půl šesté, v šest je rozcvička, snídaně v sedm. Od osmi do půl třetí je škola, od tří do pěti trénink, od pěti volno a večerka je v jedenáct," hrnu všechno.
"Co je od pěti do jedenácti?" zeptá se. Bezmocně převrátím oči v sloup, to by snad napadlo i debila.
"Volno, jinak taky čas na učení a tak dále," vysvětlím mu po lopatě.
"Fajn," ozve se Keiji.
"Odemkni," ozvu se, když dojdu k jeho dveřím, když to udělá, hodím mu jeho věci na postel.
"Snad si už poradíš, kdyby něco, stačí bouchnout," mávnu ke stěně nalevo.
"Dobře dík," poděkuje Keiji, než stihnu zavřít dveře, všimnu si, že dává všechno do pořádku.
Jdu na svůj pokoj a švihnu sebou na postel.
"To jsme teda dostali nemehlo, Tyre," pohladím tygra mezi ušima.
 

37 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Yoite Yoite | Web | 18. července 2010 v 20:26 | Reagovat

skvělé =D já chci taky tygra *.*

2 Lachim Lachim | 18. července 2010 v 20:57 | Reagovat

Nádhera. Tygr a veverka, zajímavá kombinace. Nádhera.

3 Satiras Satiras | 18. července 2010 v 21:51 | Reagovat

Hmm zajímavý jsem zvědavá jestli ta veverka je obyčejná nebo ne? Už se těším na pokračování :-D A vyvíjení jejich vztahu :-D

4 Nade Nade | 19. července 2010 v 9:25 | Reagovat

Tygr je nádherný a veverka je roztomilá. Stejně jako jejich majitelé, že?
Těším, se jak se bude jejich vztah vyvíjet. Díky.

5 Haku Haku | 19. července 2010 v 17:43 | Reagovat

Dobra kombinacia..sila a sikovnost..no este aby si padli do ocka a ...nechame na autorovi.Uz sa tesim na to randenie...to bude skuska nervou...pre niekoho????

6 Teressa Teressa | 20. července 2010 v 7:47 | Reagovat

parada!!!aj ja chcem takehoto mazlika=) alebo vlka=) alebo pantera=) juuu...uz sa mooc tesim na pokracko=) rychlo prosiiim=)

7 Sakura Jaganshi Sakura Jaganshi | E-mail | Web | 31. července 2010 v 9:51 | Reagovat

Úžasný^^

8 Karin Karin | 11. října 2017 v 12:37 | Reagovat

Já chci veverku.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama