Zkrocený V

2. srpna 2010 v 13:38 | Akyra |  Zkrocený
Je všechno tak jak to vypadá nebo je to jinak?





Ráno dojdu až na snídani, nestojím o další problémy nebo dokonce vyhazov ze školy. Reie bych nejradši skalpoval, zvlášť když ho uvidím u stolu. Jen tak se pro sebe pousměje a jako obvykle si nikoho nevšímá. Napodobím ho a jdu si pro snídani, sednu si k oknu dál od ostatních a koukám při jídle ven.
Ani nezaregistruj, a když tak koutkem oka, že se po mě Rei po očku dívá. Hlavní pozornost věnuji hloučku studentů před školou, co jsou už po snídani.
"Můžu?" ozve se vedle mě, zvednu hlavu a poznám jednoho se spolu bojovníků.
"Jsem Dei," představí se mi, když kývnu. Je to zbytečnost, ale nechám ho při tom.
"Díky, už jsem myslel, že jsi stejný mrzout jako Rei. Co dělá noha?" zeptá se mě přátelsky.
"Je v pořádku, ale špatně se mi s tou dlahou chodí špatně," postěžuji si.
"Brácha měl taky naštípli kotník, musíš to nechat, co nejvíc v klidu a když se uzdraví, postupně ji zatěžovat," radí mi Dei-Sei? To je jedno.
"Mám to už měsíc, už je to srostlí," vysvětluji snad po tisící.
"To těžko, když ti ošetřovatelka dala červenou kartu," usoudí kluk.
"Nevydržím nic nedělat," zasténám zdrceně.
"Tak to budeš muset vydržet, jestli si ji nedoléčíš, tak budeš kulhat a to ti tady moc nepomůže," skočí Deiovi do řeči Rei. Pak se zvedne, odnese nádobí a odejde.
"To mi sem přišel jen udělit kázání?" zeptám se šeptem. Nevím proč, ale od něj to beru hůř než od ostatních. Pak vstanu, odnesu nádobí a jdu do školy, jsem z něj tak hotový, že jdu bez učebnic. Ve škole se ke mně připojí Dei- no ten kluk od snídaně.
"To je poprvé, co vidím, že si o někoho dělá starost," promluví udiveně.
"Spíš si dělá starost, aby se mnou neměl stejné problémy jako s tím minulým klukem, ale nehodlám vaši školu ohrožovat, může být v klidu," zabručím mírně naštvaně.
"Kdyby tomu tak bylo, udělal by to, co vždycky," namítne důrazně kluk.
"A to je co?" zeptám se zvědavě.
"Měl už čtyři, když si zranili nohu nebo ruku, tady to jde hodně snadno, dal mu radu, ať jde k doktorovi, v případě, že neposlech, nebo přišel po prohlídce, na vedení podal stížnost se žádostí ať se o něj stará někdo jiný. Udělal to i v případě, že ten kluk byl v neschopnosti. U tebe nic takového neudělal," vysvětlí mi kluk.
"Tak to je hodně divný," uznám zaraženě.
"Jo to je," kývne kluk
"No co už," pokrčím rameny, " nevíš, co máme první hodinu?" zeptám se ho.
"Psychologii, on ti nedal rozvrh?" zeptá se nechápavě.
"Nevím, ještě jsem se na papíry nepodíval," přiznám zahanbeně. Kluk zavrtí hlavou a na lístek mi napíše dnešní hodiny.
"Mazej si pro učebnice," připomene mi. Nepochopím ho, myšlenkami lítám úplně jinde.
"Ty už mám, koupil jsem si je včera," namítnu nelogicky.
"A z čeho se budeš učit ve škole?" zajímá se kluk se smíchem. Zarazím se a otočím se zpátky.
"Omluv mě, hned jsem zpátky," vyhrknu a začnu se drát zpátky, abych si pro ně zaběhnul.
"Hlavně pomalu," uslyším za sebou kluka.
"Jasně, jasně," mávnu a víc ho neposlouchám. Zmizím na schodech do přízemí a na ubytovně. Ve dveřích minu Reie.

Tak, tak uhnu tomu třeštidlu, co mám na starosti a dívám se za ním s vrtěním hlavy, když si všimnu, že nemá učebnice, stoupnu si bokem a čekám na něho, dorazí za pět minut, s učebnicemi a nosem zabořeným do plánku.
"S tebou jsou jen problémy," zavrčím a přemýšlím, proč jsem se ho už nezbavil, vždyť mi dělá ve škole ostudu. Pohlédnu se a vidím, že schoval plánek a jde v klidu za mnou, aniž by cokoliv komentoval.
Vejdu dovnitř a učiteli hodím nějakou omluvu, kterou nekomentuje. Se zaklením zjistím, že dnes ani nezkoušel a rovnou probírá novou látku. Sednu si a bryskně opisuji zápis od Riza vedle kterého sedím. Ještě stihnu zkontrolovat Keijiho, který si sedl do volné lavice a zapisuje si do bloku, co stihnul. Učitel skončí s diktováním na konci hodiny a s poznámkou, že příště udělá test, opustí učebnu.
Dopíšu, zbytek a sešit hodím Keijimu na lavici. Rizo se na mě udiveně podívá.

Rozhodnu se to naučit podle učebnice. Zrovna zatrhávám neprobraná témata, když mi na stole přistane Reiuv sešit s poznámkou, že ho chce mít v pět na pokoji.
"Dík," poděkuji a začnu přemýšlet, jestli tohle všechno patří k jeho povinnostem, když mě má na starost, nakonec to hodím za hlavu a začnu opisovat sešit. Pak i ten zbytek, který mě postupně během dne přistane na lavici. Dělám to v každé volné chvíli.
Ve tři, kdy všichni odejdou na trénink, se vrátím na pokoj a opisuji všechny sešity a snažím se dohnat jejich učivo.

V pět přijdu zřízený z výcviku, kde nám velitel dal pěkně zabrat i s běhu s tygrem, který jsme absolvovali nakonec. Ledová sprcha na konci mě na nohy nepostavila jako obvykle, nejspíš to bude tím, že mi od rána není dobře.
Zrovna se sesunu na postel, když někdo zaklepe a dovnitř vejde Keiji.
"Nesu ty sešity," ozve se a položí mi je na stůl.
"Fajn, sedni ke stolu a dej mi pět minut," vydechnu zmoženě, v očekávání, že poslechne.
"ke stolu? Nechám ti je tady, ještě se musím jít učit," ozve se, v jeho hlasu poznám nechápavost, a uslyším kroky ke dveřím. Vymrštím je a během vteřiny se dostanu ke dveřím, které mu zabouchnu před nosem a opřu se o ně. Zarazí se a zamračeně se na mě podívá.
"Tak o co tu jde? Ten tón si můžeš nechat, už na tom pracuji," začne se obhajovat a pokusí se otevřít dveře, které se ani nehnou.
"Jestli mi dáš těch pět minut na vzpamatování, tak ti to vysvětlím ve srozumitelné formě, jestli nemáš zájem tak sbohem," pustím dveře a znovu se svalím na postel. Uslyším klapnutí dveří, jak vyjde ven, za pět minut další, když otevřu oči, uvidím, že vešel Keiji a sedl si ke stolu, pro sebe se usměji a vstanu.
"Tak jdeme na to," pronesu lhostejně a otevřu psychologii, která leží hned na vrchu. Začnu mu ji vysvětlovat v jednodušší formě. Postupně tak vysvětlím, všechny předměty na zítřek. Keiji dává pozor a dělá si poznámky. Skončíme až v jedenáct hodin.
"Díky, tak já půjdu," usměje se na mě a vstane.
"Dobrou noc," rozloučím se s ním.
"Dobrou noc," odpoví mi Keiji a vyjde z pokoje. Hodím sebou do sprchy a jen co se na posteli stočím do klubíčka, usnu.

Ráno dojdu až na snídani, tentokrát se sešitem v ruce a opakuji si test. Sotva si sednu se snídaní ke stolu, otočí se na mě kluk, s kterým je Rei pořád.
"Nevíš, kde je Rei? Nebyl na rozcvičce," zeptá se mě starostlivě. Svraštím obočí, tohle se mu nepodobá.
"Naposledy jsem ho viděl včera večer u něj na jeho pokoji, zkusím se tam mrknout," nabídnu se.
"Buď tak hodný," usměje se na mě kluk. Nechám snídani i se sešitem ležet a jdu pro Reie. Zaklepu na jeho pokoj, a když se neozve, zkusím,
jestli je otevřeno. Je vejdu a uvidím Reie ležet na posteli, má zavřené oči, ale i tak poznám, že má horečku, doslova se třese zimnicí a očividně není schopen vstát.
 

34 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 heartles heartles | E-mail | 2. srpna 2010 v 14:03 | Reagovat

kraásná a zajímavá povídka sice na pokráčka si chvilku musím počkat ale stojí to zato=o)

2 krisis krisis | 2. srpna 2010 v 15:49 | Reagovat

paaani pred chvilou som objavila tieto stranocky a uz patria k mojim oblubenym...vsetka cast ja by som nedokazala tak krasne pisat poviedky, dik ze to robis aj za nas neschopakov :D

3 Haku Haku | 2. srpna 2010 v 16:25 | Reagovat

Zavislost sa prehlbuje,s kazdou pridanou kapitolkou,!!!

4 Nade Nade | 2. srpna 2010 v 16:56 | Reagovat

Vypadá to, že pan-dokonalý-Rei bude potřebovat taky chůvu. Asi na něj skočil nějaký moribundus. :-D
Díky, těším se na další.

5 Yoite Yoite | Web | 2. srpna 2010 v 19:53 | Reagovat

skvělá kapča doufám že to nebude vážné ;)

6 Teressa Teressa | 2. srpna 2010 v 21:19 | Reagovat

chudacik rei...dufam ze to nebude vazne... uz sa neviem dockat pokracovania=) rychlo prosiiim=)

7 Zulík Zulík | 2. srpna 2010 v 22:33 | Reagovat

konečne naopak

8 Clowers.K Clowers.K | 2. srpna 2010 v 22:39 | Reagovat

Děkuju za kapču :)

9 Sakura Jaganshi Sakura Jaganshi | E-mail | Web | 4. srpna 2010 v 8:15 | Reagovat

Pěkný^^Že by se o něj Keiji staral? XD Hmmm...:D Už se těšim na další díl^^

10 Lachim Lachim | 9. srpna 2010 v 12:17 | Reagovat

Nádhera. Zdá se, že ti dva k sobě nacházejí cestu. Pomalu, ale přece.

11 Karin Karin | 11. října 2017 v 12:53 | Reagovat

Doufám že se z toho brzo dostane.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama