Zkrocený XII

6. září 2010 v 13:26 | Akyra |  Zkrocený
Máme tady další dílek XD
podaří se Keijiho zastavit? a kdo to uděla?





Rei
Zakleji jak pohan jen, co mi Rizu ukáže dopis, který mu nechal pod dveřmi Keiji. Aniž bych se Rizu ptal, chytnu ho za ucho a táhnu ke svému terénnímu autu. Hodím ho dovnitř, zkontroluji doklady a vyjedu, jedu polními cestami, protože tam nemusím dávat pozor na rychlost. Na silnici vyjedu až před městem a zastavím před letištěm.
"Ty zastav Keijiho, já se postarám, aby letadlo neodletělo," křiknu na něho a vyskočím.
"Jak to chceš udělat?" zeptá se mě Rizu.

"Vyzkratuji ho, blbče," odseknu a zmizím hledat nějaké dráty.

Rizu
Dívám se za ním a vrtím hlavou, přemýšlím, jestli mu mám připomenout, že za to vlastně může on, ale nakonec zavrtím hlavou a vběhnu do haly hledat Keijiho, jen se modlím, aby už neodletěl. Mám štěstí, uvidím ho nedaleko a rozběhnu se k němu.
"Nejsi tak trochu zbabělec, když utíkáš při první blbosti?" oslovím ho, když jsem přímo za ním, díky tréninku nejsem ani udýchaný. Keiji se ani nelekne a otočí se ke mně.
"Máma mi sem dovolila jít, jen když se velitel nic nedozví a já se udržím v elitním týmu, což se mi nepovedlo, takže se musím vrátit. Možná se někdy potkáme na turnaji," odpoví mi a zamíří k letadlu.
"To letadlo nepoletí, kterejsi blbec vyzkratoval hlavní terminál," oznámím mu. Oddechnu si, když to samé vyskočí i na informační tabuli.
"Tak budu muset vlakem," povzdechnu si.
"Nikdo kromě nás tří to neví a Rei bude držet hubu nebo nás chceš hodit přes palubu?" zeptám se ho klidně.

Keiji
Zavrtím hlavou a jdu se sklopenou hlavou zpátky, stejně mě to mrzí. Kvůli sklopené hlavě nepostřehnu, že se Rizu rozhlédne a nakloní se spiklenecky ke mně.
"Řeknu ti tajemství, sem mě dotáhnul Rei a mě ti předhodil, protože si myslel, že na tebe nezvládne být tvrdý," zašeptá mi do ucha s úšklebkem.
"To zní jako by vám to vůbec nevadilo," vzhlédnu překvapeně.
"Nevadí, do elity se dostaneš díky dřině, ne kvůli známostem. To ve třídě nadhodil proto, že se snažil zamaskovat, že se mu líbíš, jinak by nešeptal," vysvětluje mi Rizu. Zůstanu na něho hledět s otevřenou pusou, zatímco on se zubí od ucha k uchu. Zatřesu hlavou, abych se vzpamatoval.
"No každopádně, trenér neví, že má syna a ani by to vědět neměl. Takže jestli se to k němu něco dostane, tak odjíždím," informuji Rizu kategoricky.
"Beru na vědomí, stejně si myslím, že to ví, jen to nedává najevo, podoba se nedá zapřít," ozve se za mnou Rei. Podívám se na něj.
"Tak to jsem ho asi zklamal," posmutním.
"Pochybuji, díváš se mu někdy do očí? Svítí hrdostí, jsou to jen záblesky, ale jsou tam," šokuje mě podruhé Rizu, tohle jsem nečekal.
"Sudory není sport, který by mohl dělat každý,"podpoří Riza Rei.
"Díky," usměji se a jdu s nimi k černému terénnímu autu, překvapí mě, když Rei sedne za volant.
"To je tvoje?" zeptám se ho, odpoví mi kývnutím a počká, až naskočíme, pak vyjede. Napíšu mámě SMS, že nakonec zůstávám a mrknu se, jestli stíháme trénink. Celkem v pohodě, máme trochu rezervu.
"Nestíháme oběd," zaskučí Rei.
"Jeden den to vydržíš," napomenu ho.
"Vynechat oběd se rovná sebevraždě," podpoří Reie Rizu. Musím uznat, že hlad mám taky.
"Tak zastav, můžeme něco skousnout cestou," ukážu na fastfood na rohu ulice. Rei hned poslechne a zaparkuje, vypne motor a vystoupí.
"Jdeme dovnitř, když řídím, nemůžu jíst," oznámí nám.
"Krmil bych tě," pokrčím rameny, nechce se mi vystupovat.
"Nemůžu se rozptylovat takovou blbinou. Dostal jsem řidičák, jen s podmínkou, že jestli bude sebemenší zádrhel, seberou mi ho a půjdu sedět, ještě mi není osmnáct,"zamračí se na mě Rei.
"Tak dobře," vyskočím z auta a už se hrnu dovnitř, kde Rei koupí všem pořádnou porci a hned se začne cpát, následuji jeho příkladu.
"Tohle si nechám líbit," nechá se slyšet Rizo s plnou pusou. Usměji se a nějak se s tou porcí poperu.
"Hotovo?" zeptá se Rei, když dojí a všechno papírové vyhodí do koše, přikývnu stejně jako Rizo.
"Tak jdeme," stoupne. Vyskočím a jdu za ním s Rizem, který do sebe cpe poslední hranolky, nastoupíme a Rei hned vyjede. Kousek od školy nás stopnou, ke vší smůle, policajti a Rei projde důkladnou kontrolou i s vozem. Naštěstí je vše v pořádku a můžeme pokračovat.
"Stíháme jen tak, tak a prosím tě vynech rány do žaludku, musel bych se pozvracet," nedá mi to a napomenu Reie.
"Nejsem blbec," odsekne naštvaně jmenovaný.
"Občas si tím nejsem jistý, ale díky za oběd," rýpnu si a jen, co zastaví, vyskočím z auta a ze všeho nejdřív letím na svůj pokoj i se svými věcmi. Koutkem oka ještě zahlédnu, jak po mě Rei hodí, vzteklím pohledem a jde do šatny. Rizo se prohýbá smíchy. Do tělocvičny doběhnu na poslední chvíli.
"Máš štěstí, žádná výmluva mě nenapadla," zavrčí na mě Rei a začne se protahovat.
"Neboj, já bych už na něco přišel," uzemním ho a napodobím ho.
"Na místa, začneme s kopy!" ozve se velitel, během chvíle jsme na místě, já vedle Rizu, kterému mě
svěřil Rei. Dávám pozor a pozoruji Rizu, který předvádí kopy, jak je velitel vyvolává a předvádím je podle něj.
"Do dvojic! Rei ty se mnou, budeme nacvičovat ve dvojicích," křikne velitel.
Postavím se proti Rizu, ale po chvilkách pokukuji po Reiovi jak mu to jde.
"Koukej na mě ne po holubech," ozve se pobaveně Rizo.
"Vždyť se dívám po tobě, jen mi občas ujedou oči," obhajuji se a udělám výpad. Bez problému mě vykryje.
"Tak zařiď, ať neujíždějí nebo si toho všimne," napomene mě pobaveně. Kývnu a už se na Reie ani nepodívám, i když mám nutkání. Soustředím se jen na Rizu, který mě ukazuje všechny kopy, včetně ty z otočky. Jdou mi rozhodně líp než s holí.
"Dobré, jen do toho hoď švih," ozve se vedle mě velitel. Poslechnu ho a snažím se to provést co nejlíp, Rizu se začne bránit proti kopy, většinou si poradím, ale i tak sebou párkrát málem švihnu.
"Zlepši si rovnováhu, takhle tě přepere i štěně," požďuchne mě. Poslechnu ho, ale nenechám se vykolejit, když mi radí tak se jen přizpůsobím, když je velitel spokojený, přejde k další dvojici a dělá to samé, co u mě.
"Zpevni ty nohy, nebo si je zlomíš," zaslechnu Reie. Nemám čas se po něm ohlížet tak jen rychle kývnu a poslechnu ho, pak ho přece jen zahlédnu, jak trénuje na boxovacím pytli a kouká po mně.
Po chvíli se mi podaří dostat poprvé Rizu k zemi, ten překvapeně zamrká.
"Ty budeš nebezpečný soupeř," usměje se.
"Začínám chytat zpátky formu," pousměji se.
"Tak si ji chytej na Reiovi," zabručí a hrabe se na nohy.
"Rei mě vyměnil za boxovací pytel,"pokrčím rameny.
"Ale oči přilepil jinde," zavrčí a zaútočí, vyhnu se mu a plynule mu útok oplatím. Rizop uhne a přestane mě šetřit, začínám mít drobné problémy, nedaří se mi ho zasáhnout tak jistě.
"Dlouho váháš, promýšlej tahy předem.," zaslechnu Reie a začnu se tím řídit. Teď se dostane do maléru Rizo, který se stěží stíhá bránit. Usměji se a zrychlím útoky. Po chvíli Rizu zvedne ruce v dalším momentě je přede mnou Rei a zablokuje mi útoky.
"Konečně mi v ruce nezavazí hůl, tohle mi jde trochu líp," zastavím se a usměji se.
"Se zbraněmi se taky musíš naučit zacházet," oznámí mi Rei, co vím.
"Já vím, zapracuji na tom," slíbím mu.
"Ale až zítra, teď má tělocvičnu zajednanou druhá třída, až do jedenácti," vloží se do toho velitel.
"Skety," zanadává Rei.
"Aspoň se dneska nedívali," zamávám Reiovi před očima klíči. Rei mi ukáže vztyčený palec a klíče zabaví. Usměji se a obrátím se na Rizu.
"Díky za zápas jsi zatraceně dobrý," usměji se na něj.
"Ty budeš ještě lepší, šlapeš Reiovi na paty a hodně zblízka," vrátí mi poklonu.
"Tak to nevím, ale dík," zadívám se za Reiem, který se zavěsil na žebřinách hlavou dolů a začne dělat sklapovačky.
 

30 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Yuuki_chan Yuuki_chan | Web | 6. září 2010 v 14:47 | Reagovat

Už se nám to krásně rozjíždí... prosím rychle pokráčko!!! XD :_)

2 Lachim Lachim | 6. září 2010 v 15:11 | Reagovat

Jsem rád, že Keiji neodletěl. Nádherný díl.

3 Dis Dis | 6. září 2010 v 15:25 | Reagovat

Tak tahle povídka je svělá už se těším na další díl

4 Sakura Jaganshi Sakura Jaganshi | E-mail | Web | 6. září 2010 v 15:37 | Reagovat

Vyzkratuji ho,blbče XD XD Tak tohle mě dostalo XD Úžasnej díl^^

5 Haku Haku | 6. září 2010 v 16:13 | Reagovat

Rei ma jednoznacne zaujimave napady...len co je pravda...to lietadlo nemalo chybu,!

6 Teressa Teressa | 6. září 2010 v 16:41 | Reagovat

uzasny diel=) uz sa neviem dockat pokracovania=) uz aby tu bolo=) rychlo prosiiim=)

7 Yoite Yoite | Web | 6. září 2010 v 18:51 | Reagovat

Pánové se za chvíli pobijí i mezi sebou =D ještě že se to trdlo vrátilo a nemusí ho hledat po všech čertech =)

8 Sea | S Sea | S | Web | 6. září 2010 v 18:55 | Reagovat

Hehe.. někdy opravdu přemýšlím kde na své umění berete čas. Sama 'nic nedělám' (myšleno nepíši a ani nekreslím) a svůj čas nemám skoro žádný xD. Proto se těším na pokračování a držím sama sobě palečky aby další kapitolky přibývaly stejně rychle jako do teď. Smekám holky ^^.

9 Nade Nade | 7. září 2010 v 18:03 | Reagovat

Ti hoši dřou jako psi. Uf! Pěkný dílek, jsem ráda, že ho včas zastavili.
Těším se na další kapitolu.

10 Agipt Agipt | 4. října 2010 v 21:03 | Reagovat

Jako drsné, nechápu jak to vymyšlíte já píšu na web ale jde to docela pomalu
:( :/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama