Zkrocený XIX

29. září 2010 v 11:33 | Akyra |  Zkrocený
Další kousek k minulosti Reie a Keijiho





Rizu
Zaklepu na dveře Keijiho, abych ho vzbudil, dovnitř se neodváží, když se mi neozve, vletím k Reiovi, abych ho vzbudil, a zůstanu ohromeně stát ve dveřích. Nevěřícně, hledím na dvojici, která se k sobě tiskne v posteli, rozházené věci svědčí o tom, co dělali. Keiji se na Reiovi zavrtá víc pod deku a nerušeně spí dál, pousměji se a přejdu k posteli, abych s ním zatřásl.
"Za pět minut začíná rozcvička," oznámím Keijimu, když pootevře oči.
"Beze mě," zamumlá a přitulí se zpátky. Pochopím, že po dobrém to nepůjde a odběhnu, vrátím se s kýblem ledové vody, který na ně vychrstnu. S Reiem to ani nehne, ale na Keijiho to má přímo blahodárný účinek, protože vyskočí jako čertík z krabičky.
"Jsi normální?" vyjede po mně.
"Jo jsem, jsi v podmínce," hodím po něm, deku a kopnutím shodím z postele Reie, ten jako obvykle přistane na nohách úplně probraný. Keiji se rozběhne k sobě do pokoje a já letím s pokoje Rie, který za sebou zabouchne dveře, v klidu jdu do šatny, protože vím, že dojdou.

Keiji
Za chvíli čekám oblečený u Reiova pokoje, který za okamžik vyjde z pokoje a jako první mě políbí, oplatím mu polibek.
"Tak pojď," vezme mě kolem pasu a vede mě do šaten, před nimi překvapivě čeká velitel.
"Jdeme pozdě," zarazím se.
"Ne jdeme běhat," odpoví mi velitel a zkoumavě se podívá na Reiho ruku kolem mého pasu a pak se podívá na něj. Povytáhnu obočí nad velitelovým pohledem a čekám, jestli ještě něco nechce. Zavelí k nástupu a Reie si vezme bokem, podívám se za nimi, ale nechám to tak. Rei mě brzo dohoní a běží vedle mě.
"O co šlo?" zeptám se zvědavě.
"Dal mi přátelské varování, že jestli ti ublížím, tak mě vyrazí, že mi nebude stačit okno," zachichotá se Rei.
"Jej, tak to je opravdu přátelský," ozvu se ironicky.
"Ještě jsem z narážky pochopil, že volal tvé matce," oznámí mi Rei.
"Poprvé za patnáct let, to musel být hovor… doufám, že si nebudu muset balit kufry. Matka se děsně bála jeho reakce, proto utekla do hor a už se mu neozvala," vysvětlím mu svou reakci.
"Jo to jsem mu řekl, chceš vědět, co odpověděl?" zeptá se mě s úsměvem.
"Jasně," podívám se na něho zvědavě.
"Jen přes mou mrtvolu," napodobí velitelův hlas. Usměji se.
"pokud mu nevadí, že jsem jeho syn tak mamka bude jedině ráda, mimoto nechtěl bys bydlet u mě? Stejně jsme většinu času ve škole, ale o prázdninách…" nechám vyšumět větu do ztracena a čekám na jeho reakci. Rei se zastaví a vážně se na mě podívá.
"Bojím se, co řekne tvá matka na to, že chodíš s klukem, natož, že ten kluk chová tygra," zašeptá tiše.
"Řekla by: vítej do rodiny," usměji se máminu reakci znám dokonale.
"Protože jsi první, kdo má aspoň trochu zájem," dodám tišeji a rozuteču se za ostatními.
"To mi vysvětli," lehce mě dožene a běží vedle mě.
"Copak sis vůbec nevšimnul?" zeptám se překvapeně.
"Ne ničeho jsem si nevšimnul," podívám se na mě a v poslední vteřině se vyhne stromu. Radši zastavím, abychom si neublížili.
"Nikdo o mě nestojí, všichni po mě jen házejí opovržlivými pohledy, je to všude stejné. Na minulé škole se někdo dozvěděl, podle naší podoby, že jsem syn našeho mistra a od té chvíle mě jen šikanovali a dobírali si mě, každý se chtěl se mnou jen porvat nebo mě zmlátit, aby si ozkoušel svoje dovednosti. Nikdo mě sudori neučil, naučil jsem se ho sám s matčinou pomocí, abych se jim ubránil," zakryji si obličej rukama.

Rei
Přitáhnu si ho k sobě a obejmu ho.
"Já o tebe stojím, pokud ty stojíš o psychopata," pousměji se.
"Nikoho jiného nechci," přitiskne se ke mně. Pohladím ho.
"Ty sis taky nevšimnul, že," pousměji se.
"Asi ne, nevím, co myslíš," zvedne ke mně oči. Beze slova si vytáhnu rukávy, na slunci jsou vidět bílé jizvy přes zápěstí.
"To si sis udělal sám nebo někdo jiný?" zeptá se mě se strachem v hlase.
"Sám chvíli po tom, co vyvraždili moji rodinu," odpovím tiše a na okamžik se ocitnu zpátky v tom pekle, kdy jsem byl svázaný tak silně, že jsem se nedokázal hnout a byl jsem přinucen se dívat, jak moji rodinu řežou na kousky, mlátí a nakonec je zaživa upalují ve škole, která patřila tátovi. Já jsem v tom ohnivém pekle nakonec skončil taky, doteď nevím, kde jsem vzal sílu přetrhnout provazy, dostat se z toho pekla a jednoho hajzla po druhém zabít, tomu běsnění učinil přítrž Rizu, který mě nakonec i zachránil.
"Zůstanu s tebou, kdykoliv budeš potřebovat, tak tu pro tebe budu, ano?" přitáhne si mě k sobě a pohledí mě.
"Děkuji. Z té nálady mě vytáhnul Rizu s Tyrem. Rizu mě našel těsně po tom, co jsem se podřezal, když jsem byl mimo nebezpečí, tak mě zmlátil skoro do bezvědomí a odvezl do hor. Tak jsem chtěl skočit ze skály a hádej, kdo se tam objevil?" zašeptám. Doteď mám před očima zraněné tygře, který utekl ze stanice, kde ho málem utýrali.

Keiji
"Tuším kdo, víš vůbec, jakou máš u mě přezdívku?" usměji se na něho.
"To netuším," pousměje se.
"Nemůžu si zapamatovat jména, tak dávám lidem přezdívky, tobě říkám tygře," usměji se na něho. S úsměvem mě políbí.
"Říkám ti, myško," pošeptá mi.
"Rizovi říkám rýže," uchichtnu se.
"To se nesmí dozvědět! Rýži nenávidí. Měls Tyra tenkrát vidět tak roztomiloučké kotě jsi neviděl," usměje se.
"My máme v domě tři kočky, ale věřím, že byl překrásný," usměji se.
"Někde bych měl mít jeho fotku a pospěš nebo nám utečou," dá se znovu do běhu, doběhnu ho a chytnu ho za ruku, stiskne ji a nenápadně nás zařadí na konec, chvíli na to doběhneme ke škole.
"Rei, Keiji, kde jste byli?" otočí se na nás trenér. Jemu aby něco neuniklo.
"Rozvázala se mi bota a podrazil jsem mu omylem nohy," svedu to na svou nešikovnost. Trenér jen pozvedne obočí, ale nekomentuje to.
"Tak si to s tím bydlením rozmysli. Jo a … opravdu budeš chtít ze školy odejít?" zeptám se ho posmutněle.
"To nevím, opravdu bych mohl bydlet u vás?" vyhne se šikovně odpovědi.
"Já bych rád, ale je to na tobě, jestli chceš," kousnu se do rtu.
"Necháme to na později jo?" pousměje se Rei, kývnu, a zatímco se jde osprchovat, rozběhnu se na pokoj pro učení, počkám ho u jídelny, kde se ke mně připojí a sedne si se mnou a s Rizu.
"Hele on se k vám dostal přes otce? Pro ty, co to neví, je to náš velitel," ozve se kluk z vedlejší třídy. Cítím, jak ztuhnu.

 

37 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Lachim Lachim | 29. září 2010 v 11:43 | Reagovat

Nádhera. Jsem teď zvědavý na reakce jejich okolí.

2 Teressa Teressa | 29. září 2010 v 12:11 | Reagovat

to som teda zvedava ako budu reagovat...podla mna to maju od toho chalana co ho rei odmietol....uz sa neviem dockat pokracovania=) rychlo prosiim=)

3 Yuuki-chan Yuuki-chan | Web | 29. září 2010 v 14:28 | Reagovat

Doufám že tomu klukovi Rei pořádně namlátí protože to potřebuje jako sůl... jinak nádherný dílek už se nemůžu dočkat dalšího...:-)

4 Haku Haku | 29. září 2010 v 17:34 | Reagovat

Vrrrrrrrr na toho co nedrzal h..u. Dufam,ze Rei si to premysli a pôjde byvat ku Keijimu.

5 Yoite Yoite | Web | 29. září 2010 v 21:01 | Reagovat

Se divím, že se z toho Rei nezbláznil, i když... poznamenalo ho to =( ne, že by to Keiji měl jednoduchý, ale takovej masakr... to je fakt hnus. Aspoň víme jak přišel k tygrovi ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama