Zkrocený XVI

21. září 2010 v 11:33 | Akyra |  Zkrocený
Myšičko, myš pojď ke mě blíž...
XDD delší kapitolka






Rei
Ke mně přijde Dei.
"Chceš to napřed ukázat nebo zkusit?" zeptám se ho.
"Hm… asi ukázat," odpoví mi Dei nejistě.
"Musíš si být jistý, jinak nemá cenu, abys bojoval," sjedu ho rozčíleně.
"Ukázat," vyhrkne tentokrát přesvědčeněji.
"Fajn," kývnu a začnu mu ukazovat stejné chvaty jako Keijimu. Jen, co na něm provedu všechny cviky, prohodíme se a nechám ho, aby si to vyzkoušel. Nemá všechno perfektní, tak ho musím občas trochu poopravit. Pak to samé provedu i s  Rizu a Hisem, u něj mě to docela baví.
"Teď, to zkusíme v boji, ale šetřete mě," vyběhnu mimo žíněnku.
"Po jednom?" zeptá se Keiji.
"Dobrý nápad, nezapomeňte padat co nejbezpečněji," napomenu je ještě a to už se ke mně řítí Keiji, který na mě zaútočí. Když provedeme celé kolo, řeknu mu, kde udělal chybu a pozvu dalšího, po dvou jsem totálně hotový, ale po čtyřech už sotva stojím.
"Co kdybyste cvičili sami a já si dal šlofíka?" zeptám se jich zmoženě, tohle kolo mi vážně dalo zabrat.

Keiji
"Asi bychom tě měli nechat chvíli vydechnout," uznám, když vidím jak je hotový. Tohle pro něj musí být hodně náročné.
"Aspoň jeden človíček to uzná," usměje se na mě a odejde ke stěně, kde sebou švihne na zem a odpočívá. Do práce si mě vezme Hiso, který se mnou cvičí obranu, ve které zaostávám, Rizu cvičí Deie v tom samém. Po nějaké době mi to jde líp. Lépe řečeno nezasáhne mě naplno pokaždé.
"Keiji, reaguješ pomalu, zaostáváš za protivníkem, zkus trochu předpovídat jeho pohyby. Dei to samé," zaslechneme Reie. Zkouším ho poslechnout, naštěstí Hiso zpomalí pohyby, takže se v tom začnu o dost líp orientovat, za chvíli vychytám všechny rány.
"Dobře a teď rychle," zavelí Rei a Hiso poslechne. Změnu postřehnu hned, víc si všímám, kam jde útok a rychle reaguji. Stačím postřehnout Reiuv pochvalný úsměv. Stejně Hisovi rány nezvládám, ale vyřeším to tím, že kde mi nepomůže síla, pomůžu si rychlostí a obratností, Hiso mě za chvíli sotva stíhá.
"Rizu přehoďte se a nešetři ho," ozve se Rei a stoupne si bokem, aby líp viděl. Soustředím se na soupeře a na jeho pohyby, jak jsem se to naučil u Hisa. Rizu začne používat útoky, které nevychytám a párkrát se natáhnu na zem, ale nakonec je prokouknu a začnu se přizpůsobovat jeho stylu boje. Zrychlím a využiji toho, že jsem menší, abych Rizu podrazil nohy a přehodil si ho šetrně přes rameno. Rei se spokojeně usmívá.
"Čím jsem si to zasloužil?" směje se Rizu.
"Vstávej, tys mi to udělal pětkrát," odpovím mu se smíchem.
"Teď budeš bojovat se mnou," zasáhne do boje Rei. Rizu odběhne pomoct Hisovi a já se postavím proti Reiovi. Ten zaujme místo Rizu a v další vteřině zaútočí, nečekal jsem to, tak pro něj není moc velký problém mě poslat k zemi.
"Vždycky čekej nečekané," napomene mě a nechá mě vstát. Jen co se postavím, zaútočí znovu. Tentokrát to čekám, tak se mu vyhnu a taky zaútočím, bez problému mě vykryje a zaútočí na žaludek, uhnu jen těsně a uskočím kousek stranou, Rei se hne stínově se mnou a ještě dozadu zamíří loktem, dostanu to plně do žeber a zapotácím se. Vůbec jsem to neviděl.
Než se stačím složit, chytne mě Rei.
"Nikdy nepřestávej dávat pozor, tohle patří mezi základní kamufláže," napomene mě.
Kývnu a postavím se do výchozí pozice, Rei se tím ani neobtěžuje a zaútočí rovnou, tentokrát kopy, většinu vykryji a poslední chytnu, zkusím mu ji přetočit a tak ho zbavit rovnováhy, bez problému to ustojí a rychlím kopem se osvobodí. Rychle na něj zaútočím a než se stačím vzpamatovat, použije další kamufláž a já se válím na zemi. Zvedne mě.
"Kamufláž tvoří ze tří čtvrtin útok při boji. Ukážu ti to pomalu," zamračí se na mě a začne dělat tu samou kamufláž, nejde o složitý úder, ale svou jednoduchostí je až neviditelný. Rychle poznám, o co jde, a když na mě zaútočí druhou kamufláží, rak, že jednu míří na rameno a druhou stínově posunuje zároveň, ale míří jí na břicho, vyhnu se jí, zároveň zaútočím dost rychle, aby nestačil uhnout, a dostane přímý zásah. To je poprvé, co se mi to podařilo. Bohužel to s ním ani nehne a zaútočí hned zpátky.
"Přemetem se mu dostanu za záda a pokusím se mu podrazit nohy. Nevyjde to, otočí se jen vrchní polovinou těla, a než to stačím dokončit, visím mu bezmocně přes rameno.
"To bylo hodně dobré," pochválí mě.
"Díky," poděkuji udýchaně.
"Pusť mě," plácnu ho přes zadek, aniž bych věděl, co tím způsobím. Opatrně mě pustí na zem.
"Víš, že tohle bylo nebezpečné?" zašeptá mi. Vůbec netuším, o co mu jde.
"Spoléhal jsem na to, že mě na hlavu nepustíš, ale uznávám, mohl jsi mi zlomit vaz," odpovím mu. Překvapí mě, když zavrtí hlavou.
"To jsem nemyslel," usměje se. Zarazím se.
"Ja-jasně," začne mi to docházet. V tom se Rei skloní a dá mi rychlou pusu, vzápětí zdrhne z dosahu, šokovaně zamrkám.
"Co to sakra bylo?" zaječím a začnu ho honit po tělocvičně, abych mu pokud možno namlátil. Rozhodně mu nechci přiznat, že se mi to líbilo! Nejenže mi lehce uniká, ale ještě mě stihne plácnout po zadku! Zavrčím a snažím se ho chytit, seč můžu, k mému štěstí se dostane do rohu, kde mu zatarasím cestu, pak ho chytnu za vlasy a prudce zatáhnu, v dalším okamžiku se mnou třískne nešetrně o zem.
"Za vlasy mi nikdy netahej," varuje mě vážně.
"A ty mě nelíbej," odseknu a zvednu se.
"Citlivko," otituluje mě a jde do šatny. Svezu se po stěně tělocvičny a snažím se vydýchat.
"Tak tohle bylo dobré," zaslechnu Riza, když na něho obrátím hlavu, zjistím, že si utírá slzy od smíchu, Dei vypadá zaskočeně a Hiso si mě prohlíží nevraživým pohledem.
"Co přesně myslíš?" zeptám se ho udýchaně, ten zmetek mi dal.
"Ta honička, skvěle jsem se bavil, neškádlí každého," kření se jako idiot.
"Hlavně, že ses bavil," uchichtnu se a chtě, nechtě se cítím polichoceně.
"Večeře," křikne Rei, když vejde do tělocvičny a rozdá balíčky, s díky si vezmu a pustím se do večeře, skládající se z chleba a zeleninové směsi s masem.
"Není za co," odpoví a vměstná se mezi mě a Rizu, který ho pustí. Podívám se na něho, nechápu, proč si nesedl dál, ale nechám ho. Jen co se Rei dojí, natáhne se na záda a čeká na nás. Najím se a jdu na chodbu, kde se chci nadýchat čerstvého vzduchu. Na chodbě postává vedlejší třída. Kluci z ní začnou mít legrační připomínky na moji výšku a podobně, jsem tak unavený, že je ignoruji, otevřu si okno a opřený o parapet sleduji venek. Za chvíli vykoukne z šatny Rei.
"Co tu děláte? Pokud nemáte tělocvik, je do těchto prostor zakázáno chodit, sjede je a počká, až vypadnou.
"Keiji pojď," zavolá na mě. Zavřu okno a jdu za ním. V tělocvičně si všimnu, že stačili žíněnky už odklidit.
"Zbytek tělocviku budeme cvičit s meči," oznámí mi Rei. Dojdu si pro něj a Rei si taky jeden vezme. Pokyne mi Rizu, tak jdu za ním a Hiso se postaví ke stěně. Začneme zápasit, meč mi v ruce spíš zavazí, i když s ním zacházet umím. I přes Reiiho rady, se málem přizabiji.
"To jsi takové nemehlo, nebo co? Ze zbraní jsi schopný asi tak jako nemluvně," sjede mě vztekle, když vypění. Zamračím se na něj a přestanu dávat pozor, díky tomu jen těsně uhnu před čepelí, která se mi prožene kolem hlavy, málem z toho dostane infarkt, ale než stačí začít řvát, s povdechem se do toho vmísí Rizu.
"Nejspíš jsi rušivý element Rei. Keiji pojď, zkusíme to tam," mávne k velké tělocvičně a zavede mě tam. Tělocvična je snad trojnásobná oproti malé, do které se i tak pohodlně vejde celá škola, na jednom boku velké tělocvičny je něco jako hlediště, ohromeně se rozhlédnu.
"Asi bys měl něco vědět, ještě jsem meč nedržel v ruce," otočím se nervózně na Rizu.

Rizu
"Došlo mi to a jiné zbraně asi taky ne, že," podívám se na něho s úsměvem, když zavrtí hlavou, začnu mu vysvětlovat základy a základní postoje.
"Znám techniku, ale neumím to použít v praxi. Škola, kde jsem byl, neměla na vybavení tělocvičen, měli jsme jen hole," vysvětlí mi.
"Tak začneme s praxí," usměji se a vezmu mu meč, místo něj mu dá dřevěný, vezme si ho a dává pozor, na můj povel zaútočí. Provede útok po technické stránce dokonalí, ale hodně nejistý.
"Nechápu, proč jsi nejistý, po technice je to skvělí," usměji se na něho.
"Vážně? Nevím, jestli si to pamatuji správně, pouštěli nám o tom videa," zaváhá nad chválou. Ty videa jim vážně pomohla, pomyslím si ironicky.
"Pamatuješ, když něco bude špatně opravím, tě, hlavně nebuď nejistý," naléhám na něj. Kývne a začne se mnou bojovat, občas ho musím poopravit, jinak nešetřím chválou, po hodině je si o hodně jistější. O trochu zrychlí útok a podstatně zpevní obranu, už nic neříkám a jen se bráním nebo útočím.
Zpoza zdi zaslechnu šramot, někdo se nejspíš snaží dostat na balkon, bohužel, zaslechne to i Keiji a místo, aby dával pozor, se obrátí po zvuku, při tom se pokusí uhnout, ale tak nešikovně, že ho nechtěně říznu do tváře.
"Ty debile, když bojuješ, nemůžeš se ohlížet!" zaječím na něho, popadnu meče a táhnu ho do šatny, kde máme lékárničku, meče cestou dám zpátky.
"Promiň moje chyba, ale ty jsi to neslyšel?" drží se za tvář. Vytáhnu lékárničku a začnu ho ošetřovat.
"Jo slyšel, někdo se snažil dostat na balkon," vyřeším záhadu za něj.
"Promiň, v tom tichu mě to rozhodilo," omluví se mi sklesle.
"Bojovník se nesmí nechat rozhodit, jinak se může rozloučit se životem," snažím se mu domluvit, srozumitelně kývne a já mu ranku přelepím náplastí, není to tak vážné. Do šatny vběhne zbytek.
"Co se stalo?" zeptá se Rei sotva si všimne náplasti.

Keiji
"Nedával jsem pozor," odpovím, než stihne něco říct Rizu. Rei jen zavrtí hlavou a oznámí nám, že ráno tu máme být o půl šesté. Přikývnu a začnu se převlékat, mám toho dnes plný zuby. Všichni vyjdou, když mě Hiso strhne k sobě.
"Dej od Reie ruce pryč, je můj," zasyčí mi do ucha a odejde. Překvapeně se za ním dívám, pak se doobleču a jdu na pokoj. U něho už na mě čeká Rei.
"Co ti chtěl?" zeptá se ostře.
"Nic podstatného," zkusím se z toho vymluvit a vytáhnu klíče, vezme mi je.
"Můžeš mi je vrátit? Jsem utahaný jako kotě a docela rád bych si lehnul," povzdechnu si zničeně.
"Napřed mi odpověz," nedá se.
"Jen mi oznámil, že už někoho máš. Ty klíče," natáhnu ruku.
"Nemám, na pár musí být dva," pustí mi klíče do ruky a zavře se v pokoji.
"No tak to znamená, že někoho mít budeš!" zavolám za ním a zavřu se v pokoji smutný, že to nebudu já.
"Jeho rozhodně ne," zařve přes stěnu pokojů.
"A koho bys chtěl?" zařvu zpátky přes stěnu, tahle debata mě vážně začíná štvát!
"Hádej, můžeš třikrát," zaječí. To mi dělá naschvál!
"Rizu? Tak promiň," zařvu a lehnu si do postele.
"Špatně," ozve se znovu. Přestane mě bavit ječet na něj přes stěnu a vrazím k němu do pokoje.
"Tak už mi to konečně řekni, ať můžu jít spát!" podívám se na něho naštvaně.
"Když si ke mně lehneš, tak ti ho ukážu," zakření se na mě pobaveně. Zmetek! Vůbec mi nedojde, na co naráží a tak jen navztekaně vlezu k němu do postele. Hned mě začne líbat a jeho ruka mi zajede pod vršek pyžama. Ztuhnu a rozechvěji se napůl vzrušením a napůl šokem, tohle jsem nečekal. Cítím jak mi rty putuje po krku, pak mi vyhrne vršek a rty se přisaje k jedné z mích bradavek. Překvapeně vzdychnu a v šoku ho odstrčím, pak vyletím z postele a následovně i z jeho pokoje, radši se neohlížím, tak mi ujde jeho smutný úsměv.
Skrčím se na posteli a snažím se ovládnout třas, jen co se zklidním, usnu.
 

35 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Lachim Lachim | 21. září 2010 v 14:06 | Reagovat

Nádhera. Vyvíjí se to velmi zajímavě.

2 Teressa Teressa | 21. září 2010 v 15:39 | Reagovat

uzasny diel!!! uz sa neviem dockat pokracovania=) rychlo prosiiiim=)

3 Loki Loki | 21. září 2010 v 16:09 | Reagovat

super díl. Jsem zvědavá, jak se teď bude Keiji chovat xD

4 Yoite Yoite | Web | 21. září 2010 v 19:22 | Reagovat

skvělá kapča *.* konečně to mezi nimi začíná nabírat na obrátkách ale jak na tohle bude Keiji reagovat...

5 Haku Haku | 21. září 2010 v 20:16 | Reagovat

Keiji je teraz v soku,ale ked sa s tym urovna tak bude stasny...on ma Reie hodnerad....mnamka kapča.

6 lili lili | 21. září 2010 v 20:46 | Reagovat

Páni užasná kapča *-* už se těšim na další

7 Sax Sax | Web | 24. září 2010 v 14:51 | Reagovat

Pěkná kapitola pěkné povídky... ty bojové scény se mi moc líbí... :) a to jejich škádlení jakbysmet... :)

8 Karin Karin | 11. října 2017 v 14:57 | Reagovat

Krásná kapitolka.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama