+ Elfí sen IV+

31. října 2010 v 11:40 | Akyra |  Elfí sen
Další dílek a...ehmm no uvidíte XDD



Elias
Povzdechnu si a jdu za ním, mohlo mě napadnout, že půjde do lesa. Lief odběhne do lesa, kde si dřepne k velkému černému kameni a začne ho postupně studovat, podle zářících očí poznám, že se mu líbí. Opřu se o nedaleký strom a sleduji ho.
"Elii vezmeš mi ho domů?" obrátí se na mě s těmi zářícíma očima.
"K čemu proboha?" zeptám se ho nechápavě.
"Líbí se mi," přizná a znovu se na mě podívá těma očima, copak mu dokážu něco odepřít? A zvlášť když se na mě tak dívá? Povzdechnu si.
"No tak jo," souhlasím pod tlakem. Lief mě obdaří takovým úsměvem, že se mi skoro zastaví srdce, oplatím mu úsměv a zvednu kámen, který odnesu k němu domů. Co bych pro něho neudělal?! Lief mi odemkne a pustí do bytu, pak zavře.
"Kam ho chceš?" zeptám se ho. Lief ukáže do jednoho rohu na kupu hader, opatrně ho tam položím a vrátím se k němu.
"Chceš vidět ty meče?"
zeptá se mě. Vzhledem k tomu, že mluví v množném čísle, jich bude víc nebo se prostě spletl.
"To bych moc rád," usměji se. Pak se jen dívám, jak pečlivě zakrývá okna, aby nebylo nic vidět a aby nezůstala ani skulinka, potom přejde k jednomu rohu a vytáhne z podlahy dvě prkna, objeví se skrýš, ze které vytáhne objemný podlouhlý balík, který rozbalí. Objeví se dva meče, ale už jen na pochvu zírám jak s padlí z višně. Jeden je stříbrný a je obtočen dvěma černýma draky, kteří drží, zdobenou rukojeť meče, druhý je tentýž jen černý se stříbrnými draky. Jsou opravdový skvost.
"říkal, že druhý je pro vyvoleného, netuším, co tím myslel," promluví Lief. Rychle se vzpamatuji, už se ani nedivým, že to nikomu nemohl říct, je to skutečný poklad.
"Ani já ne, ale na tohle většinou včas přijdeš sám od sebe. Já tyhle vzkazy upřímně nesnáším, přijdeš na ně až v poslední chvíli. Jsou nádherné, vyzkoušej je," pobídnu ho, když se na ně vynadívám.
Lief vytáhne stříbrný a bez problému ho vytasí, draci, kteří drželi rukojeť se stočí na samotné pochvě. Meč mu v ruce sedí, jako by byl stvořený pro něj, čepel je snad z nejlepší ocele, jaká může být nebo spíš nebýt, protože jsem nikdy nic takového neviděl.
"Jako stvořený pro tebe," konstatuji.
"Ano a ani není tak těžký, jako ten tvůj," zasměje se Lief. Musím se pousmát.
"Přiznávám, že můj meč je trochu těžký, ale tak hrozné to snad není. Zkus ještě ten druhý," vyzvu ho, jsem na něho zvědavý. Lief sková stříbrný meč a nešťastně se podívá na ten černý, natáhne po něm ruku, ale v ten moment jako by draci byli živí, se po něm oženou, tak, tak, že stihne rukou uhnout.
"Tohle dělá vždycky," zafňuká Lief nešťastně.
"To je divné," zamrkám a zkusím ho vzít, připraven, kdykoliv uhnout s rukou, nic se nestane, jakmile se dotknu rukojeti, draci se stočí jako předtím u Liefa a já meč bez problému vytasím.
"Možná se mu jen nelíbíš," poškádlím Liefa.
"Jsi první z rodiny, komu se to povedlo. Nikdo v naší rodině ho nedokázal tasit," odporuje mi ohromeně Lief.
"Opravdu? To je vážně divné," zamrkám udiveně, schovám meč a položím ho zpátky.
"To ano," hlesne Lief a meče zabalí a znovu ho uschová. Pak si povzdechnu a otočím se k němu.
"Liefe, než odejdeme, musím ještě něco zařídit v hlvním městě, vrátím se, co nejdřív to půjde, na sebe buď opatrný, ano?" pohladím ho a zkoumám jeho pohled.

Lief
"Ano neboj se," usměji se i když mě mrzí, že musí pryč.
"Dobře, kdybych se do konce týdne nevrátil, jdi beze mě a počkej v nejbližším hostinci na cestě k temnému lesu. Najdu si tě tam, tady máš peníze," vtiskne mi do ruky hrst zlaťáků.
"Ale já peníze mám a co bude s tím kamenem? Nechci ho tu nechat,"namítnu smutně.
"Až půjdu zpátky, vezmu ho s sebou za tebou. Kdybych přece jen nedošel, tak tam nečekej dýl než den, protože už budu mrtvý a jdi. Na kámen budeš muset zapomenout," domlouvá mi. Tohle ne, rozhodně to neudělám!
"Počkám tu na tebe, bez tebe nepůjdu," rozhodnu se ve zlomku vteřiny.
"Musíš jít nebo tě odhalí a nechají zabít!" naléhá na mě.
"Možná, ale zůstanu tu, dokud se nevrátíš,"sklopím hlavu, aby neviděl můj smutný pohled. Obejme mě.
"Jsi paličák, vrátím se, co nejdřív, ty peníze si nech, při nejmenším za ně můžeš koupit maso tě ohnivé potvoře," ušklíbne se Elias. Praštím ho.
"ON není potvora, je to mazlíček," zamračím se na něho.
"No jasně, jasně, přímo k zulíbání," mávne nad tím rukou a políbí mě.
"Musím už jít, král mě volá," zesmutní.
"Počkej," vzpomenu si a odběhnu, hned se vrátím a pověsím mu na krk šňůru s černým lazuritem.
"Díky," prohlíží si přívěšek.
"Dostal jsem ho od mámy, chrání," pousměji se a posmutním, nikdy to nebyla máma, ale starala se o mě jako pravá.
"V tom případě by sis ho měl nechat spíš ty," namítne.
"Mám ještě jeden," zavrtím hlavou a ukážu mu svůj.
"Tak dobře, dobrou noc," naposledy mě políbí, je to tak krásné.
"Dobrou noc," vrátím mu polibek. Chvíli se líbáme, pak se ode mě odtrhne a rychle vyběhne ven, kde zmizí mezi stromy, smutně se za ním dívám a pak jdu spát, zase jsem sám.

Elias
Vrátím se za pět dní, večer zadýchaný a hned jdu k Liefovi, už mi chyběl. Nakouknu k němu a vstoupím, zrovna dělá večeři, za těch pět dní něco málo přibral a neskonale mu to sluší.
"Tak jsem to stihnul," usměji se na něho. Hned odloží nůž a vzápětí mě obejme.
"Myslel jsem, že se ti něco stalo," vydechne.
"jsem v pořádku," uklidním ho a přitisknu k sobě. Po chvíli se odtáhne.
"Asi by ses měl podívat na kámen," skousne si provinile ret.
"Je s ním něco?" zeptám se a jdu do pokoje s kamenem, na první pohled poznám, že jsme v průšvihu, domnělí kámen zdobí pavučiny prasklin!
 

26 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Mekare Mekare | 31. října 2010 v 12:04 | Reagovat

mne sa ten kamen hned nezdal, ale to preto komu sa pacil :-P no a potych dracich mecoch som si uz bola ista :-D ale super tesim sa na dalsi diel..

2 Satiras Satiras | 31. října 2010 v 12:34 | Reagovat

Tak tohle bude ještě sranda. Se nedivím, že se mu ty "kameny" líbí :-D Už se těším na jeho reakci :-)

3 Geluš Geluš | 31. října 2010 v 13:44 | Reagovat

*úškleb*
Konečně... konečně :D. Nečekala jsem dalšího dříčka či co se z toho vyklube. Ale rozhodně se těším na pokračování a takovéhle utnutí by se mělo nějak trestat.

4 Lachim Lachim | 31. října 2010 v 19:26 | Reagovat

Tak dráček číslo dvě. No, pěkně se to rozjíždí. Nádhera.

5 Reizo Reizo | 31. října 2010 v 19:30 | Reagovat

jo jo jooo!!!!
další dráček do rodiny...XD
to se mi líbí...
mám tuhle povídku moc ráda...*přitrouble se usmívá*

6 Yuuki-chan Yuuki-chan | 31. října 2010 v 19:46 | Reagovat

Já to věděla. Nejdřív stříbrný a teď černý kámen, tedy vejce... A ty meče, je to opravdu zajímavé.. už se těším na pokráčko:-) XD

7 Yoite Yoite | 31. října 2010 v 23:09 | Reagovat

Jako by jim jeden problém nestačil =D Lief má na tohle evidentně talent, už aby tu byla další část XD

8 Haku Haku | 1. listopadu 2010 v 15:04 | Reagovat

Ha!...Tak Elias ma taktiez draka....no to bude rad....chi,,,,,parada.

9 Teressa Teressa | 2. listopadu 2010 v 10:17 | Reagovat

boze ked sa dari tak sa dari=) paradny diel=) uz sa neviem dockat pokracovania=) uz aby tu bolo=)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama