Kapitola 19

17. října 2010 v 10:11 | Yoite |  Ways of Fate

Konečně se dostáváme do trošku přelomové části povídky ;) zdá se vám, že je dlouho klid? Pak berte tuhle kapitolu jako tu, co rozjede další řadu menších zápletek =P



Yoite







♦ Juri ♦

Nechám Rickyho sledovat želvičku v akváriu a jdu nám napustit vanu. Ricky si asi myslí, že jsem se šel koupat, protože na mě ani nevolá. Po chvíli nakouknu do pokoje.
"Ricky pojď se okoupat." Přivolám ho.
"Spolu?" překvapeně zvedne obočí, ale jde za mnou.
"Jestli ti to nevadí, byl bych rád. Ještě se ti točí hlava." Připomenu.
"Už jenom trochu." Pousměje se Ricky a začne se svlékat. Hned mu z šatů pomůžu.
"Tak se chceš koupat sám?" zeptám se.
"Ne, chci se koupat s tebou." Odvětí klidně. Usměji se a začnu se svlékat. Ricky mi pomůže z oblečení a pak si vleze do vany s vyčkávavým pohledem. Vlezu za ním a opřu se o vanu. Černovlásek vezme mýdlo a začne mě pomalu umývat, vidím na něm jak si vychutnává, že se mě dotýká. Hladím ho po boku a nechám ho. Ricky mě umyje a opláchne a pak začne mydlit sebe. Hned mu mýdlo vezmu.
"Tohle je moje práce." Namítnu a začnu ho mydlit sám.
"Ok." Souhlasí a nechá se. Spíš ho hladím, než mydlím a nakonec ho opláchnu. Ricky přitom spokojeně vrní.
"Budeme trochu lenošit." Položím ho na sebe a připustím horkou vodu.
"To se mi líbí." zavrní a přitulí se ke mně.
"To nejsi sám." Zastavím vodu a hladím ho. Na sobě cítím jeho prstíky zkoumající křivky mého těla. Pohladím mu zadeček a políbím ho.
"Jak jsi na tom se zákazy?" zašeptá mi do rtů.
"Porušuji je, jen když jsou špatné." Zašeptám zpátky.
"Bezva." Políbí mě a prsty začne dráždit mou bradavku. Zasténám.
"Vážně to chceš?" hlesnu.
"Co myslíš, provokoval bych tě, kdybych to nechtěl?" opáčí.
"Asi ne." Zmocním se jeho úst. Nechá mě a přidá se. Jednou rukou mu začnu mnout bradavky a prstem druhé do něj proniknu. Ricky trochu roztáhne nohy, abych to měl snazší a uvolní se. Přemístím se ústy na jeho bradavky a začnu s prstem pohybovat. Miláček zasténá a tak se přesunu na druhou bradavku a proniknu do něj i druhým prstem. Sténá a dotek jeho rukou cítím na celém těle. Začnu ho roztahovat a zatímco si hraji s jeho bradavkami, se druhou rukou věnuji jeho penisu.
"Pojď už." Zasténá vzrušeně. Nenechám se pobízet dvakrát. Vytáhnu prsty a opatrně ho vysadím na svůj penis. Nasedne na mě a aniž by čekal, až si zvykne, tak na mě začne vysedávat a líbat mě. vzdychám slastí a pomáhám mu. Ricky trochu zrychlí tempo a líbá mě na bradavkách. Cítím, že už každou chvíli budu a tak vezmu znovu do ruky jeho penis a začnu ho mnout v rytmu. Miláček zasténá a vyvrcholíme skoro ve stejný okamžik. Přitisknu ho k sobě a hladím ho po zádech. Políbí mě na krk a obejme. Přitisknu ho k sobě těsněji a polibky mu zasypu rameno. Ricky spokojeně zavrní.
"Měli bychom vstát, jinak tu zmrzneme." Zašeptám.
"Dobře." Povzdechne si Ricky a vyleze z vany. Vyskočím hned za ním a začnu ho utírat, pak mu navleču své triko.
"Skoro moje velikost." Usměje se.
"Ale stejně je ti velké." Utřu se a oblíknu si kalhoty. Plandá to na něm ale stejně vypadá rozkošně. Vezmu ho za ruku a vedu do pokoje.
"Je mi velké." Zasměje se a stiskne mi ruku.
"To ano." Položím ho do postele a lehnu si k němu. Ricky nás přikryje a obejme mě.
"Spinkej miláčku, ráno brzy vstáváme." Stulím si ho do náruče a Ricky přikývne. Popřejeme si dobrou noc a já ho ještě políbím. Ricky zanedlouho usne a já hned po něm. Poslední co cítím, je Tina, která se mi stočila za krkem.
Ráno se automaticky probudím ve čtyři a podívám se na Rickyho, který ještě spí. Rozhodnu se ho nebudit a opatrně vstanu. Černovlásek se jen zavrtí, ale neprobudí se. Přikryji ho, ale nechám mu tam Tinu. Potichu se obléknu a vyklouznu z pokoje.

♦ Ricky ♦

Probudím se a vyděšeně se rozhlédnu kolem, zase ta noční můra. Všimnu si, že tu Juri není. Pohladím Tinu a brzo se zklidním. Převleču se a jdu ho hledat. Juri zrovna čistí stáje. Jdu rovnou k němu.
"Můžu nějak pomoct?" zeptám se.
"Jasně, že jo. Prosím tě vezmi to hrubé koště a vymeť ty nečistoty." Ukáže na rejžák na tyčce. Přikývnu a dám se do práce. Když je hotovo, nahází Juri na zem čisté piliny a na to slámu.
"Díky lásko, máme to hotové dřív." Políbí mě. polibek mu hned oplatím.
"Nemáš zač." odvětím.
"Mám, ještě posbírat vejce a je hotovo." Řekne.
"Dobře, potkáme se u snídaně." Usměji se a jdu zpátky do domu. Juri vezme ošatku a zajde do kurníku, zatímco já mám trochu jiné plány. Kvůli mně se nestihlo trhání hrušek a tak bych to měl dodělat. Zahlédnu zdálky Juriho, jak jde do domu s ošatkou plnou vajec. Dál trhám a po chvíli si všimnu, že stojí v sadu a rozhlíží se. Nepochybuji, že hledá mě a tak na něj zamávám z větví.
"Promiň, zapomněl jsem kolik je." Zavolám na něj a seskočím dolů.
"Proboha co jsi dělal?" vyvalí na mě svoje krásná očka.
"Mojí vinou se to nestihlo, tak to dodělávám." Vysvětlím.
"Tohle jsou podzimní hrušky, trhají se říjnu a jdou na uložení." Vysvětlí mi. Ale mě se zdají stejné jako ty co jsme trhali a navíc nejsou ani nijak oddělené. Povzdechnu si.
"Takže zase špatně." Můžu já vůbec někdy udělat něco správně?
"Ne miláčku." Obejme mě a vezme koš. "Pojď udělám ti snídani."
Pousměji se a jdu u něj. Juri dá hrušky do bedny ve sklepě a vrátí se.
"Co si dáš?" zeptá se.
"Byla by marmeláda? Nebo už je pryč všechna?" vzpomenu si na jejich vtipné dohadování nad poslední marmeládou. Juri se podívá do spíže.
"Je tu poslední jahodová, meruňková a ostružinová." Všimne si.
"Tak jahodovou, jestli můžu." Řeknu.
"Mám udělat lívance?" napadne Juriho.
"Nemusíš stačí rohlík." Odvětím, přece se kvůli mně ráno nebude honit ještě v kuchyni.
"Obávám se, že není ani chleba." Namítne Juri. Nejeli jsme náhodou nedávno nakupovat?
"Tak jo, tak si dáme lívance." Usměji se. Juri zatím zavolá mamce, že není pečivo a začne dělat těsto na lívance, které se za okamžik smaží.
"Juri? Můžeš mě příště vzbudit, až někam půjdeš?" požádám tiše. Cítím na sobě jeho pohled a zahlédnu, že kývne.
"To víš, že můžu." Usměje se. "A nebo tě vezmu s sebou, když budeš spát."
"Díky." Usměji se.
"Nemáš za co." Odvětí, ale já bych s ním nesouhlasil.
"Tak mě napadá, neměli bychom změnu adresy nahlásit i někam na úřad, nebo je to už zařízené přes školu?" vzpomenu si.
"Mamka to má u sebe. No zeptám se jí." Vezme Juri znovu telefon a za chvilku položí hovor.
"Už je to zařízené." Řekne.
"Takže mi pošta bude chodit sem, bezva." Zaraduji se. V tom případě jen zbývá zkontrolovat, jestli už nepřišla a pak tam nebudu muset znovu jezdit.
"Ale chvilku trvá, než se to všude opíše. To bude až po nahlášení, takže tamto ti přijde ještě na starou adresu." Připomene.
"Dobře, jde mi teď ještě o jednu věc. Má mi dojít kazeta od kamaráda, ale nevím kdy. Možná už mi došla." Řeknu.
"Tak to ti dojde na starou adresu. Jak se najíme, můžeme tam zajet." Nabídne Juri.
"Myslel jsem, že tam chceš jet až ve středu." Vzpomenu si.
"Ano, ale jestli to máš naléhavé, tak klidně dnes." Řekne.
"Trochu naléhavé to je." Připustím. I když každé trochu jinak.
"Dobře, jen řeknu taťkovi a půjdeme na autobus. Pokud je dole, když tak necháme vzkaz." Rozhodne Juri a hned taky odejde. Je to nejúžasnější osoba pod sluncem. Pořád nestačím žasnout, jak mi ve všem vychází vstříc. Přikývnu a počkám na něj před domem. Juri je za chvilku zpátky u mě.
"Tak jsem nechal vzkaz. Vlci a psi to tu pohlídají." Vezme mě za ruku.
"Dneska je ordinace zavřená?" zeptám se.
"Jo, táta jezdí po návštěvách." Odpoví mi. Tím se to vysvětluje. Zajdu s Jurim na autobus a začínám být nervózní.
"Nerad s ním jezdíš že?" ozve se najednou Juri.
"S kým?" zamrkám zmateně.
"Autobusem." Vysvětlí.
"Ne nevadí mi to." Uvědomím si, že si musel všimnout mé nervozity.
"Jsem jen trochu nervózní, ale ne kvůli cestě." Přiznám.
"Asi mi neřekneš o co jde že?" zeptá se klidně.
"Řeknu, jestli tě to zajímá. Jen bych se nedivil, kdyby tě už moje problémy neotravovaly." Objasním. Je mi trapné připomínat pořád svoji minulost. Beru ji takovou jaká je, a nechci ze sebe dělat před nikým chudáčka a vymáhat z lidí jejich lítost, jenže když o tom mluvím, připadám si, že právě tohle dělám.
"Kdo nemá problémy?" zeptá se Juri s úsměvem. Pousměji se.
"To video jsme natáčeli s kamarádem. Podařilo se nám propašovat kameru ze skládky do děcáku a pak pořídit i pár záběrů přímo odtam. Ale jen pár, zabili by nás, kdyby na to přišli. Proložili jsme to pár blbostmi, kterými jsme běžně trávili chvíle. Většinu tam točil právě kamarád, ale přišli nám na to. Jemu se podařilo utéct, ale mě chytili. Vymluvil jsem se z toho, takže mě jen tvrdě potrestali. Později mi psal, že to video dokončí a pošle mi ho. Pak se buď zabije, nebo se bude toulat. Od té doby jsem o něm neslyšel." Dopovím. Byl to jediný kamarád, jakého jsem kdy měl. V místě kde jste se nemohli spolehnout na nic, jsem se já mohl spolehnout na něj a on na mě. proto jsme tam vydrželi, protože jsme byli dva a ostatní jen sami za sebe.
"Jak se ten kamarád jmenuje?" vytrhne mě Juri ze vzpomínek.
"Mick." Odvětím.
"Příjmení neznáš? Dost by to pomohlo a ta kazeta bude perfektní důkaz k soudu." Řekne.
"Tu kazetu si nejdřív prohlédnu sám a příjmení tam nikdo z nás neměl." Odpovím chladněji, než jsem zamýšlel. Už teď vím, že tu kazetu nikomu nedám, ani soudu a dokonce ani Jurimu, i když jemu bych svěřil svůj život. Prostě ne.
"Tak aspoň popis." Promluví znovu Juri.
"Teď mu bude kolem patnácti, vysoký jako já, tmavé vlasy a tmavé oči, ne tak krásně oříškové, jako ty tvoje." Usměji se.
"Není to tvůj bratr?" napadne Juriho čímž mě dokonale zaskočí. Musím přiznat, že podobní jsme si vždycky byli, ale…
"Nevím, většinou se ke mně tak choval, ale nikdy mě nenapadlo, že by…" nedokážu to ani doříct. Mick a můj bratr? Je to možné? A proč by nebylo?
"Najdeme ho." Stiskne mi Juri ruku.
"Možná už je mrtvý." Šeptnu.
"Vždycky existuje naděje." Namítne Juri.
"To brzo zjistím. Chtěl bys tu kazetu vidět?" zeptám se přemýšlivě. Neměl jsem v plánu mu něco takového ukazovat.
"Ano chtěl." Řekne bez váhání. To mě mohlo napadnout.
"Tobě bych ji snad ukázat mohl." Souhlasím nakonec a za chvilku už ho táhnu z autobusu k vilové čtvrti.
 

25 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Akyra Akyra | 17. října 2010 v 10:19 | Reagovat

uaaaaaaaaaaaa proč mám jen pocit, že budou další trable? honem dál Kiruško* napnutá* krásná kapitolka :-)

2 Lachim Lachim | 17. října 2010 v 10:43 | Reagovat

Nádhera. Fofrem pokračování.

3 Teressa Teressa | 17. října 2010 v 11:22 | Reagovat

super!!! uz aby tu bolo pokracko=) rychlo prosiim=)

4 Kanojo Kanojo | 17. října 2010 v 15:03 | Reagovat

Já si snad začnu kousat nehty! Začátek je perfektní, ale pak ten konec! Bude mít Ricky bráchu? Najdou ho? Co bude na tý kazetě? Já chci pokračování!!!!!

5 Kuroki Kuroki | 17. října 2010 v 23:12 | Reagovat

Nádhera. Už teď se nemůžu dočkat pokračování.. prosím rychle další!!! XD :-)

6 Haku Haku | 18. října 2010 v 16:21 | Reagovat

No a teraz ma môze od zvedavosti jedine rozdrapit.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama