Kapitola 22

27. října 2010 v 14:10 | Yoite |  Ways of Fate

Trochu delší dílek, pokud se nepletu je tohle poslední díl zaměřený na pár Rickyho a Juriho a v dalších kapitolách se trochu mrknem jak si to vyřeší Mick ;)

Konec kapitoly pro +18


Yoite







♦ Mick ♦

"Můžu spát na půdě?" zeptám se. Ne že by sklep nebyl celkem luxus oproti ulici, ale půda je přeci jen lepší.
"Bohužel není zařízená, pro tebe máme pokoj." Usměje se Juri.
"Já budu mít pokoj?" vytřeštím na něj oči. "Jako svůj? A bude tam postel?"
"Pokud vím, je plně zařízený včetně postele, stolu a podobně, tuším, že je tam i televize." Odpoví. Rozzářím se a nenacházím slov.
"Ricky spí u mě. mám tam patrovku, ale spíš spíme buď nahoře, nebo dole. Jo a doufám, že máš rád zvířata." Řekne Juri.
"Mám proč?" zajímám se.
"Za chvíli to poznáš." Odvětí. Chvíli na to vjedeme do prázdného dvora. Vyjdu z auta a rozhlédnu se.
"Můžeš mi otevřít?" ozve se Juri.
"Jasně." Přiskočím k němu a otevřu mu. Počkám než vyleze a pak zas zavřu.
"Díky." Poděkuje a v momentě kdy zvířata zaslechnou jeho hlas se vyhrnou ven. Vzadu zahlédnu i psi, co vypadají jako vlci, kteří mě jen pozorují. Překvapeně zamrkám na tu smečku a instinktivně couvnu k autu, kde ale narazím na Juriho taťku a hned zas polekaně uskočím zpátky mezi zvířata.
"Uklidni se neublíží ti. Většina ani není naše. Taťka je veterinář." Vysvětlí Juri.
"Aha." Hlesnu a skloním se ke zvířatům. Ti mě začnou očichávat a rychle se se mnou spřátelí. Na Juriho vyleze jedna z fretek a pak přeběhne na Rickyho a snaží se ho probudit.
"Tino nech ho spát, je unavený." Okřikne ji Juri a Tina se stulí do klubíčka na dvojčeti a usne.
"Tady je to tak… jiné. Trochu mě to děsí." Řeknu a okouzleně se rozhlížím po zvířatech a blízké přírodě. Tohle bude něco naprosto jiného, než na co jsem zvyklý.
"Jsi na tom stejně jako Ricky. Jeho to taky děsilo." Poznamená Juri.
"Dvojčata se nezapřou." Mrknu.
"To máš pravdu." Přitaká Juri a zadívá se směrem odkud k nám jdou vlci.
"Teď se chvilku nehýbej." Požádá mě. Kývnu a zůstanu klidně stát. přiběhne ke mně vůdčí vlk a začne mě očichávat, pak spokojeně odběhne.
"Líbil jsi se mu. Pojď, dám Rickyho spát a ukážu ti tvůj pokoj. Pak odneseme věci." Rozhodne Juri. Souhlasím a jdu za ním.
"Jak dlouho se s Rickym znáš?" začnu ho zpovídat.
"Budeš se divit, tohle je druhý týden." Řekne.
"V tom případě tě musím podrobit výslechu, to je ti doufám jasné." Zamračím se.
"Klidně se ptej." Reaguje pobaveně.
"Takže otázka číslo jedna… bereš drogy, nebo jiné návykové látky?" začnu.
"Ne, tohle bych do pusy nevzal." Odpoví hned.
"Nebo spíš do ruky." Opraví se.
"Bezva, otázka druhá… jak jsi na tom s alkoholem a násilnickými sklony?" pokračuji ve zpovědi.
"Asi jako kotě. Piji maximálně mléko a neublížím." Odpoví klidně.
"Skvěle co tvůj trestní rejstřík?" zeptám se.
"Lilie by mi záviděla." Odvětí.
"Spíš s ním?" položím otázku která mě znervózňuje. Nevím totiž, jakou odpověď chci slyšet.
"Jo a ne, že by ti do toho něco bylo. A bylo to oboustranné." Řekne Juri.
"Něco mi do toho přece jen je. Teď poslední otázka. A řekni mi pravdu, ať bude jakákoliv. Nic se ode mě nedozví, protože je s tebou evidentně šťastný, ale… miluješ ho? A nemyslím tím jen z lítosti." Řeknu.
"Kdybych ho nemiloval, ani bych se ho nedotkl." Podívá se mi přímo do očí.
"Dobře." Usměji se. Vím, že mluví pravdu, a že si moje dvojče nemohlo líp vybrat. "Víc tě zpovídat nebudu."
"Nevadí mi to." Otevře si Juri loktem dveře do svého pokoje.
"Klidně se pojď podívat." Usměje se Juri a jde k posteli, kde položí Rickyho. Nakouknu dovnitř na krásně zařízený, uklizený pokoj.
"Je to tady krásné." Usměji se.
"Děkuji." Usměje se Juri a přikryje Rickyho. "Hned budu zpátky zlatíčko." Promluví k mému dvojčeti a napřímí se.
"Díky." Hlesnu upřímně. Nechápavě se na mě zadívá.
"Za to, že ho miluješ." Usměji se. "A že jsi se o něj postaral."
"Nemáš za co. Ukážu ti tvůj pokoj." Zavede mě o dveře dál a otevře je. "Tohle je tvoje."
Užasle nakouknu do pokoje a rozhlédnu se po novém zařízení.
"Děkuji, měl bys jít zpátky, nebo začne křičet." Pousměji se. Znám své dvojče.
"Už letím, aspoň mu řeknu, že jdeme pro věci." Zaběhne Juri do svého pokoje. Usměji se a zajdu zatím k autu. Naberu všechny tašky co unesu a odtáhnu je dovnitř. Juri vezme zbytek a roztřídí ho.
"Asi mě zabiješ, ale první věc, kterou jsem udělal byla, že jsem ho shodil z postele." řekne Juri a já uchichtnu.
"Pěkné seznámení a důvod?" zeptám se.
"Lezl v botách do postele." oznámí mi.
"To je důvod?" podivím se.
"Viděl jsi můj pokoj? Co se ti na něm nezdálo?" zeptá se. Na chvíli se zamyslím a pak se vzpomenu na to, jak bych perfektně uklizený.
"Hm… ten pořádek?" tipnu.
"Tak nějak. Nesnáším bordel a když si vezmeš, že máme na pokoji jen dvojlůžko, no nezabil bys ho?" zeptá se. Ne, já bych byl rád že mám střechu nad hlavou, bylo by mi to jedno. V tomhle u mě opravdu nemůže hledat pochopení.
"Víš nevím jestli ti to dochází, ale ptáš se někoho, kdo spal dva roky u popelnic a ve dne se plazil kanály, aby se vyhnul davům." Přiznám rozpačitě. Rozhodně to není nic, čím bych se chtěl chlubit. "Ale budu hádat, že tě to asi štvalo."
"Jo to máš pravdu. Když to udělal podruhé, vyrazil jsem ho za dveře." Povzdechne si.
"Tomu říkám výchova." Chichtám se.

♦ Juri ♦

"Pravda je, že už to neudělal, ale stejně. Když jsem ho viděl poprvé, málem jsem se mezi dveřmi vyvrátil. Šel jsem na pokoj, že budu sám a místo toho tam vidím nejhezčího kluka ve vesmíru." Pousměji se při vzpomínce na naše první setkání. Vtom mě zezadu obejmou štíhlé ruce kolem pasu. Zalapám po dechu a obrátím se. Nestojí za mnou nikdo jiný, než Ricky a usmívá se na mě jako sluníčko.
"Tohle jsi neměl slyšet sluníčko." Políbím ho a miláček mi polibek oplatí.
"Proč ne?" zajímá se Ricky.
"Protože si budeš moc myslet." Opáčím a černovlásek našpulí dotčeně pusu.
"Ty jsi teda. Chovám se snad arogantně?" zeptá se.
"Ne miláčku." Políbím ho. "Ale nechci abys s tím začal." Zadívám se na něj nevinně.
"Jsi k nakousnutí." Zašeptám mu, ale Ricky se na mě zadívá ublíženě.
"Nechoval bych se tak k tobě. Nikdy." Řekne a poslední větu ignoruje. "Abys věděl, tak ses mi taky líbil hned ten den, ale snažil jsem se to nevnímat, protože mi přišlo divné, že by mě přitahoval kluk."
"Omlouvám se skřítku." Řeknu a políbím ho.
"Dneska se činíš, tohle už je třetí přezdívka za pět minut." Pousměje se.
"Aspoň v něčem vynikám." Poznamenám. Vtom si všimnu mamky, která stojí ve dveřích s rukama v bok.
"Kolikrát vás mám volat k večeři?" spustí. V tu chvíli se za mě schová Mick. Ricky ho vezme za ruku a mě za druhou.
"Radši jdeme." Řekne.
"Mami my měli rušný den, tak se nediv, že jsme zaspali." Obhájím nás.
"Zaspali? Ani jeden neležel v posteli." Namítne mamka.
"Myslíš že by se hodila trojka? Já takový ctnostný." Vyvalím oči a místo odpovědi dostanu výchovný záhlavec. Dvojčata zatím dusí smích.
"Auu to byla moje hlava." Stěžuji si.
"Po své se přece bít nebudu." Namítne mamka a to už ti dva nevydrží a vyprsknou smíchy.
"Teda lidi, a to jsem myslel, že budu mít oporu." Směji se.
"Pořídím ti berlu. Ta se ti smát nemůže a můžeš se o ni opřít." Navrhne mi Ricky se smíchem.
"Díky, jsi hodný, ale tu ještě nepotřebuji." Řeknu a málem se přerazím na schodech. Naštěstí se včas chytnu zábradlí.
"Kdo sem postavil ty pitomé schody?" stěžuji si. Ricky mě rozesmátě vezme kolem pasu.
"Chceš navigovat? Schod, schod, schod, další schod." Začne. Přehnu si ho přes rameno a snesu do kuchyně.
"Nechápu jak si můžeš myslet, že ti spychnu, když mě taháš jak pytel s odpadky." Poznamená Ricky klidně.
"Náhodou takhle se nosí jen Tina. Toho si važ." Políbím ho.
"Úžasný." Odvětí ironicky, ale polibek mi oplatí. Ukradnu mu ještě jeden a posadím ho na židli, pak je spočítám.
"Je jich málo." Zhodnotím počet míst a v další chvíli, mi Ricky sedí na klíně.
"Hlavně že sis poradil." Pokrčí rameny.
"Jistě, jak jinak." Usměji se a začnu ho krmit. Nechá se a na oplátku krmí mě. S rozkoší se nechám. Ricky mi dá do pusy další sousto a políbí mě na tvář.
"Dostal jsem na tebe chuť." Zašeptá a nenápadně mě pohladí po těle. Tlumeně zasténám.
"Broučku budeš muset zchladnout tři týdny." Políbím ho na ucho.
"Tři vteřiny a čas běží." Zašeptá mi zpátky a provokativně mi ucho skousne.
"Pomůže ti ledová voda?" navrhnu.
"Pomůže ti rána do hlavy?" opáčí. Podívám se na něj s touhou v očích.
"Neprovokuj." Řeknu, on si snad myslí, že já bych ho nejradši nepřehnul rovnou. Ricky mě políbí a jazykem mi přejede po rtech. Sevřu rty a vstanu od nedojedené večeře.
"Omluvte mě, někdo si tu koleduje o pětadvacet." Přehodím si Rickyho přes rameno a zmizím. Ricky se vítězně usměje.
"Jdeme do postýlky?" ujistí se.
"Kam jinam ty provokatére." Opáčím. Ricky mě radostně obejme a začne mě líbat na krk a hladit pod tričkem.
"Stejně je to tvoje chyba, že jsi tak neodolatelný." Zavrní.
"Takže za to nakonec můžu já?" podivím se nevěřícně.
"Jistě." Sladce se usměje. "Ale já ti to nevyčítám." Políbí mě.
"Ještě aby." Zabručím a nohou zavřu dveře. Položím ho na postel a během vteřiny mu sundám triko a začnu mu laskat bradavky. Ricky zasténá a prohne se ke mně. Jemně je skousnu a rukou zabloudím pod džíny a pohladím mu zadeček. Odpovědí je mi slastné zasténání. Jazykem zamířím k pupíku a pomalu ho obkroužím. Jeho ruce cítím všude na svém těle.
"Svlékneš mě miláčku?" políbím ho. Ricky přikývne a hbitě mě svleče. Hned mě taky začne líbat na tělo. Zrychlí se mi dech a prohýbám se k němu. Zlíbá mě od bříška až k bradavkám, se kterými si začne hrát. Vzdychám a hladím ho po zadečku. Ricky během chvilky stáhne kalhoty mě i sobě a hladí mě po citlivých místech. Zasténám a položím ho na postel, pak se začnu věnovat jeho přirození. Olíznu ho po celé délce a vezmu do úst. Ricky zasténá a prohne se. Vyprovokuji ho skoro na hranici a pustím ho, potom ho začnu hladit a líbat a zároveň mu prstem zajedu k zadečku. Ricky sténá a roztáhne nohy, čímž mi ruku odstrčí.
"Pojď rovnou." Vzdychne. Aspoň si dám na penis gel a začnu do něj pronikat. Černovlásek se uvolní a nechá mě se zrychleným dechem proniknout celého. Přestanu se na chvíli hýbat aby si zvyknul. Počkám, než na mě kývne a pak se proti němu pohnu. Zasténá rozkoší a tak začnu přirážet stále rychleji. Líbám ho a dusím tak jeho steny. Ricky mi polibky hladově oplácí. Vezmu do ruky jeho penis a zrychlím. Za chvíli společně vyvrcholíme.
Vyjdu z něj a přitisknu ho k sobě. Hladím ho a ještě se dlouho líbáme.
"Půjdeme se osprchovat, ale nejdřív musíme zakrýt tu sádru." Políbím ho.
"Dobře, ale asi mě budeš muset odnést. Točí se mi hlava, ale není to nepříjemný." Pousměje se. Napřed najdu igelit a zakryji mu sádru, pak ho vezmu do náruče a odnesu do sprchy.
"Drž se mě miláčku." Řeknu a Ricky se mě chytne. Namydlím nás a opláchnu. Pak zastavím vodu a utřu ho.
"Chceš triko?" zeptám se a miláček přikývne. Zanesu ho do pokoje a obléknu mu triko, sobě natáhnu kalhoty a pak ho položím do postele a lehnu si vedle něj.
"Dobrou noc miláčku." Popřeji mu.
"Dobrou." Zamumlá a skoro hned usne. Držím ho b náručí a za chvíli usnu také.
 

27 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Akyra Akyra | 27. října 2010 v 14:20 | Reagovat

krásní dílek :-)juri je třeštidlo, ale k sobě se hodí dokonale, už se těším, co bude dál ^.^

2 Yuuki-chan Yuuki-chan | 27. října 2010 v 14:32 | Reagovat

Úžasný dílek, jsem ráda že má Mick taky domov... těším se na pokráčko..:-) XD

3 Teressa Teressa | 27. října 2010 v 17:34 | Reagovat

prekrasne!!! uz sa neviem dockat pokracovania=) uz aby tu bolo=) rychlo prosiim=)

4 Haku Haku | 27. října 2010 v 19:13 | Reagovat

Mno?...ako zacat a ako skoncit?????...........Krasa,krasa,nadhera nadhera,proste skvost.

5 Lachim Lachim | 27. října 2010 v 19:54 | Reagovat

Nádhera. Ty dvojčata se fakt nezapřou a Juri tomu jen nasadí korunu. Nádhera.

6 Hradeckej Hradeckej | E-mail | Web | 24. října 2011 v 22:55 | Reagovat

Dobrej blog

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama