Zkrocený XIX

1. října 2010 v 12:34 | Akyra |  Zkrocený
Další dílek :-)
něco málo z Keijiho minulosti






Keiji
Ztuhnu a podívám se na Reie s Rizu.
"Vy jste mu to řekli?" zeptám se roztřeseně. Rei zavrtí hlavou.
"Musel to někde vyčmuchat," sevře mi ruku a otočí se na toho kluka.
"To jsi tak vzteklý, protože je desetkrát lepší než ty?" zeptá se posměšně.
"Ani bych se nedivil, kdyby ho trenér učil chvaty, které nás ne," prskne kluk.
"Keijiho trénuji osobně já, trenér do našeho cvičení nezasahuje, můžeš se zeptat kohokoliv z naší třídy. To aby ses nedivil, že ty chvat zná, naučil jsem se je od našeho otce," přeruší ho ostře Rei. Vypadá to, že o jeho slovech kluk nepochybuje.
"Fajn, ale stejně, když se na něj tak dívám, tak bych se divil, kdyby vůbec zvedl meč! Co si ten spratek vůbec myslí, že je, když ho vezmou elitu v tomhle věku a s touhle ubohou postavičkou," prská kluk. On snad žárlí, pochopím překvapeně.
"Aby ses nedivil, mám co dělat, abych mu stačil. Jo a ještě něco, nejspíš bys měl znát jméno mého otce, Seiji Katoou," setře ho Rei. Mám co dělat, abych se ovládl, tohle jméno znají všichni kdo, kdy slyšeli o sudori. Je to nejlepší trenér jaký kdy žil, vlastnil i školu, kam se hlásili úplně všichni, kdo v tomhle sportu chtěl prorazit. Kluk to jméno nejspíš zná také, protože polkne a sjede nás oba pohledem.
"O tom, že jsi dobrý, není pochyb, ale jeho bych ani nemohl vyzvat na zápas, protože bych ho asi zabil. Nedivím se, že ho trenér před námi tají, taky bych se styděl," zaútočí slovně znovu na mě.
"Je to spíš naopak, trenér vůbec nevěděl, že je to jeho syn, vzali ho kvůli talentu. Trenér při tak pozdním přijetí vůbec nebyl," zastane se mě klidně i Rizo.
"Ts, tak ať se ukáže, ten váš velký talent. Vsadím se, že v tom není víc než dojemné shledání rodinky," vede si svou omýlačku a já toho mám právě dost.
"Fajn, kde a v kolik," vstanu a otočím se na toho kluka.
"Na zápase," odpoví pohotově.
"Máš to mít," odseknu a odnesu nádobí, odejdu z jídelny na pokoj pro věci.

Rei
"Co chceš vytesat na náhrobek?" zeptám se klidně Hira z vedlejší třídy.
"Vy jste si tím nějak jistí. To si fakt myslíte, že tomu budu věřit? Je nejmíň o hlavu menší a vypadá, že ho zlomí i vítr," odvětí naštvaně. On určitě neslyšel, že na velikosti nezáleží.
"To vážně vypadá, přepral mě a ne jednou," souhlasí Rizo. Hiro viditelně znejistí.
"Vy si snad děláte srandu," zakroutí Hiro hlavou.
"Srandu? Tohle mám od něj," vstane Rizo a všem ukáže záda, které má samou modřinu, některé se už krásně vybarvili. Hiro jen polkne a zmlkne.
"Co chceš na ten náhrobek?" zeptám se znovu a viditelně se začínám bavit.
"Ty s tím nedáš pokoj? To mě chce zabít nebo co?" ohradí se Hiro, v hlase zaznamenám podtón strachu.
"Ne, ale kdyby se to náhodou stalo. No vidíš, musím vyhotovit listinu, že jsi ho vyzval a neseš veškeré následky," odnesu nádobí a vrátím se, " podepíšeš to, že," usměji se na Hira. Hiro se jen rozhlédne, a když vidí, že se na něho všichni dívají, pod nátlakem kývne. Kdybych jen věděl, co tím způsobím!
"Zítra ti to donesu," přátelsky ho poplácám po tváři a jdu ke Keijmu, který se pobaveně opírá o rám dveří a čeká na nás.
"Už aby to bylo, mám chuť někomu nakopat zadek," protáhne se.
"Jeden adept se hlásí," hodím za záda palcem, směrem k Hirovi.
"Všimnul jsem si," usměje se nebezpečně Keiji, jen stěží odolám touze se otočit a podívat se na jeden vyděšený obličej. Dei se podívá na Keijiho.
"Rizu, dnes budu trénovat s tebou, jo?" ujišťuje se.
"Klidně," zachichotá se Rizu.
"Ty dva bych nechtěl potkat v temné uličce," podívá se na nás pobaveně.
"Kdybych je potkal já, tak jim dám všechno, co mám a uteču," ujistí nás Rizu o své oddanosti.
"Jen jestli bys to stihnul," uchichtne se Dei.

Keiji
"Nepřehánějte," ozvu se pobaveně.
"Jen tě musíme naučit základy boje, zvládneš to," nakloní se až ke mně Rizu. Přikývnu.
"hlavně nám nesmíš po tom všem chvástání udělat ostudu," nabádá mě Hiso.
"Já nic neříkal, ale vynasnažím se," odpovím mu.
"Kdybych tomu nevěřil, usadím ho jinak. To tys ho vyzval," podívá se na mě Rei. Zdá se, že má krátkou paměť.
"On vyzval mě, já to jen přijal," ohradím se. Rei se zamyslí.
"Upřímně ho lituji a taky toho, kdo ho bude cvičit, což budeme všichni," polituje se Rizo.
"Tak pojďte nebo nestihneme hodinu," popoženu je na psychologii, k tomuto se radši nevyjadřuji.
"Řeknu ti tajemství učitele, chceš?" podívá se na mě Rei. Upřu na něj zvědaví pohled.
"Snaží se, abychom nenáviděli jeho, tím pádem budeme nenávidět psychologii a následně budeme mít špatné známky, a když budeme mít špatné známky, nemůžeme tu být. Je to jednoduchá past, proto ho nejvíc naštveš, když budeš umět všechno a odpovídat s úsměvem. Taky nenávidím psychologii," povzdechne si Rei.
"Tak tohle se mu daří, já mám rád psychologii je zajímavá, ale nenávidím učitele.
"Když víš, jak funguje mozek je to lehké, ale on ji ovládá mistrně, dej si na něho pozor," varuje mě Rei.
"Má pravdu, Reie si vyhmátl hned z kraje, protože počítal s tím, že se sesype a pokusí se o sebevraždu, pak by ho museli vyhodit,"dorazí mě Rizu.
"Utrhl bych tomu kreténovi hlavu a narval bych mu ji někam," zavrčím vztekle.
"Taky řešení, ale dovedeš si představit, co by se stalo s Reiem? Psychopat, který mistrně ovládá boj jak z blízka tak z dálky, neměli by jinou možnost, než ho zavřít do blázince a držet pod drogami," odpoví mi Rizu.
"Nemyslím, kdyby se to stalo mně, myslím hned teď, právě za to, o co se pokusil na Reiovi," snažím se vysvětlit Rizovi.
"Ale první by obvinili Reie a nepátrali by po skutečném viníkovi. Chtějí ho tam strčit. Asi nevíš, že je pod dozorem skoro dvacet čtyři hodin, mimo dobu, kdy je pokoji, že," vysvětlí mi Rizu.
"Nezmínil se," zavrtím hlavou a trochu mě to mrzí.
"Protože to nikomu nevykládáme, to co se s talo v úterý jsem nikde nehlásil," vloží se do toho Hiso. Stisknu Reiovi ruku a zajdu s ním do třídy. Hiso si sedne za nás s Rizu.
"Máš na něho pozitivní vliv," nakloní se ke mně přes lavici.
"Je divný to slyšet zrovna od tebe, ale díky," pousměji se.
"Nic proti, snažil jsem se tě udržet od něj, jsem ten špion," zašklebí se na mě. Zůstanu na něj koukat s otevřenou pusou. Tohle jsem nečekal.
"Nevypadám na to, že? Ve vládních službách jsem snad od pěti let," zubí se na celé kolo. Zatmí se mi před očima.
"Jsi v pořádku?" zaslechnu Hisa a hned vzápětí Reie, jak se ho ptá, co mi udělal.
"Ne to nic," zatřese hlavou, abych rozehnal mžiky. Rei otevře okno a přitiskne mě k sobě, s úlevou se o něj opřu.
"Trochu to nepobral, ale je to lepší, kdyby se něco stalo, ví, za kým má jít," ozve se Hiso.
"Promiň, jen jsem si na něco vzpomněl?" vzpamatuji se.
"Na co?" zpozorní Hiso.
"Na nic není to důležité," zavrtím hlavou.
"Všechno je důležitý a zbývá nám asi pět minut tak to vyklop. Může to být životně důležité," promění se mi Hiso před očima. Z kluka mám najednou před sebou přísnýho agenta.
"Ve vesnici, kde žijeme, se to hemží uprchlíky a vyhnanci z jiných měst. Pravidelně tam prochází hlídky, nikdo neví, kdo jsou ti lité zač, ale kolují řeči, že prý pracují pro vládu v utajení. Dělají vpády do domů. Obchodů i center a kdykoliv se jim něco nezdá, začnou střílet, nejednou jsme to s mamkou zažili," vysvětlím.
"Žijete na hranici, to není moc bezpečné, ty jednotky jsou obou zemí, takhle si oni představují pořádek. Měli byste se odstěhovat," zamračí se Hiso. Je vidět, že o tom něco ví.
"Až na tohle je tam fajn, mamka tam má dobrou práci a máme dům v horách, je tam hezky," zavrtím hlavou.
"Jo to věřím, ale dejte si pozor, někteří ti uprchlíci jsou nebezpeční," varuje nás Hiso.
"Já vím, proto se radši držíme stranou sami," vysvětlím mu.
"Samota někdy může být to nejhorší, protože se nedovoláte pomoci. Zmíním se o tom na velitelství, ať to tam sem tam nenápadně projdou," kývne Hiso.
"Nám by stejně nikdo nepomohl, ale díky," zadívám se k oknu, abych se na něj nemusel dívat.
"To nemůžeš vědět," namítne Hiso.
"Bohužel můžu," povzdechnu si.
"To by mě zajímalo proč," pozvedne obočí Hiso. On toho fakt nenechá.
"Jednou nás přepadli doma a začali tam dělat bordel, bylo to už dávno, tak jsem doběhnul do vesnice, abych přivedl pomoc, mamka byla zraněná. Nejenže mi nikdo nepomohl, ale pár lidí mě odtáhlo za těmi chlápky a řekli jim, že je obtěžuji a že by mě měli potrestat… takže to vím," dopovím tiše. Reiho ruka mě víc přitiskne k němu.
"O tohle se postarám, buď v klidu," ujistí mě Hiso vážně.
"To by bylo fajn," pousměji se.
 

39 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Yuuki-chan Yuuki-chan | Web | 1. října 2010 v 13:04 | Reagovat

Úžasné... Keijiho je mi líto ale on ho Rei ochrání... moc se těším na pokráčko... :-) XD

2 Lachim Lachim | 1. října 2010 v 14:29 | Reagovat

Nádhera. Už se těším na ten zápas. Doufám, že Keiji toho vola roznese na kopytech.

3 Teressa Teressa | 1. října 2010 v 14:43 | Reagovat

krasny diel=) je pekne ako sa rei a keiji zblizili=) tak nakoniec za to hiso nemohol no co uz.....nadhera=) uz sa neviem dockat pokracovania=) rychlo prosiim=)

4 Yoite Yoite | Web | 1. října 2010 v 18:15 | Reagovat

Mám dojem že ten zápas bude ještě zajímavý =D nějak si teď ani nevybavuju jak jsme to tam nakonec sepsaly =D ale chudák Keiji, snad to Hiso nějak zařídí, aby měli doma klid =)

5 Haku Haku | 1. října 2010 v 19:05 | Reagovat

Tesi sa ako mala....Keiji niekoho niekam nakope...

6 hanisek hanisek | 1. října 2010 v 21:58 | Reagovat

tak tendle díl sem vůbec nepochopila... prostě vubec  nevim o čem tam mluvili jaky agenti... to v minulích nebylo!!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama