+ Elfí sen XIII+

27. prosince 2010 v 14:37 | Akyra |  Elfí sen
Tak máme tu konečně další dílek, moc se omlouvám, ale nevím, kde mi hlava stojí -_-"
Elias se 'uzdravuje' xDDD



Elias
Proberu se až ráno, vedle mě leží Lief.
"Dobré ráno," políbí mě s úsměvem.
"Dobré i tobě srdíčko," vrátím mu polibek a přitáhnu si ho do náruče.
"Rány se ti hojí dobře, chce to jen ležet," přitulí se ke mně.
"Říkal jsem ti, že to bude dobrý," uculím se spokojeně.
"Ale ty jsi vstával hned druhý den," brání se lief.
"Už to tak nebolelo," pokrčím rameny.
"Fajn, tak vstaneš, až se uzdravíš úplně, musel jsem to šít," zamračí se na mě Lief. Trochu zaskočeně se na něj podívám.
"Šít? No… asi to bylo trochu vážnější než jindy," připustím váhavě.
"Asi? Měl jsi v tom plno špíny a některé byli zanícené!" zamračí se Lief.
"No tomu docela věřím, neutíkalo se mi s tím zraněním nejlíp. Dokonce jsem zapadl do jezera, ani nevím, jak jsem se tam dostal," docela se při té vzpomínce bavím. Podívám se na Liefa, který má zavřené oči.
"A to tě nenapadlo zavolat Silvera nebo Ravena, ty debile?" zeptá se mě ledovým hlasem.
"Ne, dostal jsem se odtam a pak už to bylo celkem blízko," odpovím bezelstně.
"Jo a docela blízko jsi omdlel," připomene mi jen tak Lief.
"To, ale nebylo v plánu," bráním se.
"Nezajímá mě, jestli to bylo nebo nebylo v plánu! Prostě se to stalo a to mi stačí," zavrčí Lief. Už jsem vám říkal, jak je rozkošný, když se zlobí? Přetočím se na něj a políbím ho.
"Tak už se nezlob," zavrním smířlivě. Jeho odezva je ta, že se na mě zamračí.
"Ale no taaaak," začnu ho hladit a pusinkovat, nechci, aby se na mě mračil. Chvilku mě nechá a pak mě odstrčí.
"Nejdřív se uzdrav," napomene mě, jak malého kluka. Zamračím se a lehnu si zpátky. Za pár minut se na něho podívám.
"Už jsem zdravý, můžu se s tebou mazlit?" zamrkám na něho.

Lief
Mě z něj klepne, to s ním vážně není možné!
"Ne, a jestli nepřestaneš vyvádět, nebude nic měsíc," vyhrožuji mu. Vážně už mě nenapadá, jak ho udržet v posteli. Elias se skrčí pod deku, takže mu koukají jen oči a demonstrativně se na mě dívá.
"To ti nepomůže," zamračím se na něj víc. Nespustí ze mě oči a pod dekou ucítím jeho ruku, jak mě hladí po noze.
"A mám toho dost, jdu dělat snídani," vyskočím a začnu se oblékat. Tomuhle bych vážně podlehl.
"To se tě nemůžu ani dotknout?" protestuje Elias.
"Napřed se uzdrav a pak se mě dotýkej podle libosti," usměji se na něho.
"Ale já už jsem zdraví," zaprotestuje Elias a vstane.
"Opravdu?" usměji se na něho a vyzkouším na něm lehoučké útočné kouzlo. Hned jde k zemi.
"Opravdu zdraví," podívám se na něho trochu vyčítavě.
"Tak možná ne tak docela," povzdechne si a začne se sbírat z podlahy. Pomůžu mu do postele.
"Když nebudeš dělat kraviny uzdravíš se rychleji," šťouchnu si do něho. Zakňourá jak malé děcko, ale lehne si a zůstane ležet v klidu. Skloním se k němu.
"Miláčku i já se chci milovat, ale dokud jsi nemocný, prostě ne," podívám se mu do očí.
"Já se chtěl aspoň mazlit, na milování nemám energii," brání se.
"Ale já ano, už chápeš? Mohl bych ti ublížit už tak se sotva ovládám," domlouvám mu.
"Tak dobře," povzdechne si a políbí mě. Usměji se a odběhnu pro něj udělat snídani, zatím, co odpočívá. Za chvíli mu donesu polévku.
"Dal jsem ti tam i nějaké bylinky, měli by ti pomoci," usměji se na něj a podám mu misku.

Elias
"Díky, doufám, že se uzdravím dřív, než tu zapustím kořeny," zabručím a vezmu si polévku.
"Rozhodně by ti to neuškodilo," zachichotá se Lief.
"To věřím, když mě chceš dole, usnadnilo by ti to práci," začnu ho popichovat.
"Není dole jako dole, miláčku," usměje se na mě kouzelně Lief.
"To já přece vím," usměji se a pustím se do polévky.
"To jsem rád. Půjdu se podívat na draky," pousměje se Lief.
"Pozdravuj je ode mě," pousměji se.
"Neboj," mrkne a vyběhne z pokoje.
"Koho chceš pozdravovat," nakoukne do okna černá hlava Ravena.
"Tebe a ten tvůj neomylný instinkt," odseknu kousavě.
"Cítil jsem, že něco není v pořádku, jen jsem to nehlásil, jsem stejný jako ty. Těch pár hodin, co by tě mohlo stát čekání, sis mohl ušetřit tohle," odvětí Raven s přehledem, další chytrolín na scéně.
"Za těch pár hodin bych umřel, i lékařka se nade mnou slitovala a pustila mě domů dřív," bráním se nařknutí.
"Tak to jsem rád, že jsi přežil. Lief má zřejmě perfektní léčivou magii," uchichtne se Raven, jeho oči mi říkají, že mi ani trochu nevěří.
"On mě léčí už jen tím, že je se mnou, bez něj umírám kdekoliv," souhlasím zasněně.
"Na tom něco bude, už je zase jako vyžle," nakoukne do dalšího okna Silver. To se mi ani trochu nelíbí! Hned vyskočím i přes jeho zákaz a ne zrovna jistě jdu za ním, dokonce bez problémů sejdu schody.

Lief
Jdi si lehnout, sotva stojíš," zamračím se na Eliase a pak na Silvera, který nakukuje oknem. Zrovna tohle vyslepičit nemusel. Jak jsem čekal, Elias mě totálně ignoruje. Místo toho přejde ke mně a obejme mě.
"Miláčku, ty zase nejíš?" starostlivě mě obejme. Mlčky se o něj opřu a obejmu ho.
Zapírat nemá cenu a tak lehce zavrtím hlavou.
"Proč ne? Trápí tě něco? Ne snad kvůli mně," přitiskne mě k sobě a hladí mě.
"Ne, ale nemáme dost jídla. Stačí sotva pro tebe abys ses uzdravil," odpovím mu tiše. Odtáhne se.
"Proč jsi to neřekl? Skočím něco koupit," vykřiknu a během chvilky, přes sebe přehodím hábit a vyběhnu ven.
'Právě proto ty blbče,' zavrčím si pro sebe a vyskočím oknem ven, abych mu zablokoval cestu.
"Ať tě to ani nenapadne, v té vesnici žiji lidé! Každého elfa, kterého uvidí, prostě zabijí," postavím se mu do cesty.
"Nejsem někdo, kdo by se nechal jen tak zabít," odvětí Elias. Jistě, pokud jsi zdraví!
"Ale jsi nemocný! Skoro se neudržíš na nohou," odseknu mu vztekle.
"Nic mi není, jsem zvyklý pohybovat se i se zraněním. Tak tu na mě počkej!" nedá se Elias. Asi ho přetáhnu pánví po hlavě.
"Mám znovu zkusit ten útok? Nikam nejdeš, něco už vymyslím," tlačím ho zpátky do domu.
"Lásko, počkej tady a nech to na mě. Rozhodně tě nenechám vyhladovět!" nedá se Elias. On je fakt magor.
"Už jsem na to myslel, ale přišel jsi ty a zapomněl jsem na to," zabručím smířlivě.
"Tak než si vzpomeneš, tak budu už zpátky," stojí si na svém Elias. Zacuká mi obočí. Poslouchá ten blbec vůbec?
"Sedni si ty pitomče a ani se nehni nebo tě přivážu jasné?" zavrčím. Zastaví se a vrátí se zpátky do domu. Už si chci oddechnout, když znovu vyjde s lukem a šípy. Blbec! Vážně se naštvu a svažu ho magií.
"Pusť mě, tohle je trochu nefér, ne?" zamračí se na mě.
"Máš poslouchat ušima, lásko," usměji se a odběhnu pro papír se seznamem, co potřebujeme, k tomu tam stručně sepíšu poslední události a připojím prosbu o pomoc, pak papír i s váčkem s penězi předám Silverovi, který hned odletí.

Elias
"Ty jsi ho poslal na nákup?" zeptám se zaskočeně.
"Jo, říkal jsem ti přece, že jsem na něco zapomněl. Někteří elfové mají draky pořád ještě v úctě," usměje se Lief.
"Ehm, výborně, už mě můžeš rozvázat," rozpačitě zamrkám. Mávnutím ruky zruší kouzlo.
"Kdybys byl v pořádku, s tímhle by sis dokázal poradit," nezapomene mě upozornit Lief. Jen nerad s ním musím souhlasit. S povzdechem a Liefovou pomocí se vyhrabu na nohy a nechám se dovést do postele. Lehnu si a zůstanu v klidu ležet.
"Nikdy by mě nenapadlo, že si něco odepřeš kvůli mně. Taková blbost," vrtím s výčitkami hlavou.
"A mě by zase nenapadlo, že jsi takový idiot a půjdeš s takovým zraněním domů. Kdybys zavolal, přiletěl bych na drakovi," nedá se Lief.
"Tak tím by sis ohromně pomohl," zavrčím ironicky.
"Hlavně bych pomohl tobě," usměje se a hned zvážní, "bylo hodně mrtvých?" Bolestně se podívám stranou a kývnu. Nemám odvahu mu lhát.
"Situace je hodně vážná, že," povzdechne si Lief.
"Půlka mužů je rozmetána na kusy a ten zbytek přinejmenším vážně zraněn. Bylo jich strašně moc. Každým dnem na nás zaútočí lidská vojska a my nebudeme mít šanci to přežít. Ani já ne, lásko, promiň mi to," povzdechnu si.
"Máme šanci a přežijeme všechno. V tom lístku nebyl jen nákup, byla tam i prosba o pomoc.
Ti Elfové, o kterých jsem ti říkal, mají draky," usměje se Lief.
"Pokud by nám pomohli, pak bychom měli šanci," vlije se mi do krve nová naděje.
"Šanci? My vyhrajeme," pronese Lief s takovou jistotou až se usměji.
"Promiň, že jsem za tebou přilezl v tomhle stavu, od začátku jsem věděl, že je to blbost, ale když jsem viděl umírat, kolem sebe, všechny mé přátelé… musel jsem tě vidět, ujistit se, že jsi v pořádku, jinak bych se asi zbláznil," vysvětlím mu. Máchání křídel zvenku nás upozorní, že přiletěl Silver. Lief se s úsměvem zvedne a jde uklidit nákup, za chvíli přijde.
"Nikdo už neumře," oznámí mi s úsměvem.
"Pomůžou nám?" podívám se na něj s nadějí. S úsměvem kývne.
"A navíc poslali léčitelé, kteří mají víc zkušeností, do města. Umí doslova zázraky," prozradí mi další skvělou novinu. Zhluboka si oddechnu.
"Všechno se vrátí do normálu, uvidíš,"posadí se ke mně, přitisknu ho beze slova k sobě a obejmu ho.
"Tví přátelé jsou v pořádku, neboj, teď se musíš hlavně uzdravit ty," zašeptá mi.
 

20 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Yoite Yoite | 27. prosince 2010 v 14:49 | Reagovat

skvělé ten Elias je fakt magor XD ještě že ho Lief krotí XD

2 Lachim Lachim | 27. prosince 2010 v 16:55 | Reagovat

Snad už Elias zůstane v posteli, aby se uzdravil. Nádhera.

3 MoonWich MoonWich | 27. prosince 2010 v 21:36 | Reagovat

Krásné. Ti dva jsou fakt blázni.xDD Do sebe.

4 Haku Haku | 28. prosince 2010 v 17:23 | Reagovat

By ma zaujimalo ako vladci prijmu draciu pomoc,ked su proti nim.

5 Hanka Hanka | 2. ledna 2011 v 19:34 | Reagovat

Skvělí díl ale Elias je idiot. Těším se na další díl

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama