Na Nože 2

10. prosince 2010 v 10:19 | Yoite |  Na Nože
Kratší kapitolka =)


Reakce na komentáře:

♦ Předně strašně velké díky za takový ohlas =) jste úžasní a já moc děkuji každému za jeho názor a pěkné slovo =))

♦ jsem ráda, že jsem vás všechny napla, dát tyhle dva dohromady opravdu nebylo vůbec lehké ;)

hádali se před tím, hádají se teď a hádat se budou XD a někde mezi tím vyšlehne ta správná jiskra... nebo možná jen dobře mířená facka? XD

Minulost minulost... jj ta tam bude a fakt nebude zas tak růžová, ale na tu si ještě počkáte ;)

Přeji i nadále příjemné čtení =))


Yoite






♦ Tatsuya ♦

Proberu se na ošetřovně a dezorientovaně se rozhlédnu. Nevzpomínám si, jak jsem se sem dostal a těžko jde uhodnout jak dlouho jsem byl mimo.
"Lež, omdlel jsi. Už jsem volala vašim ať si pro tebe přijedou." Ozve se vedle mě ošetřovatelka.
"Zbláznila jste se? Nic mi není, co tu vůbec dělám? Jak jsem se sem sakra dostal?" začnu se hned rozčilovat. Takhle se ponížit před tím hňupem fakt nehodlám.
"O tom s tebou nebudu diskutovat. Tvoje matka je tu za chvíli, donesl tě spolužák." Oznámí mi. Kdo?
"Spolužák?" snažím se vzpomenout.
"Jo." Odvětí žena a popíše mi Kaoru. No tak to je skvělé. Ten to určitě hned vyslepičil Seiovi.
"To snad… řekněte, že to není pravda… ten parchant, zabiju ho." Vstanu a jdu do třídy. Lékařka okamžitě vyběhne za mnou a vtáhne mě zpátky.
"Nikam nejdeš!" okřikne mě.
"To mě ještě neznáte." Nedám se navztekaně.
"Nejspíš ne, ale pořád můžu zavolat ředitele, který tě na týden vykáže ze školy!" vyhrožuje mi. Už se chystám odseknout něco, co by si za rámeček nedala, když se chodbou rozlehne mamčin hlas.
"Už jsem tady." Přiběhne a přeletí nás pohlede. "Stalo se snad něco?"
"Ne nic mami, můžeš jet rovnou domů." Usmívám se jako nevinnost sama.
"Ten pohled znám, co provedl?" opáčí nevzrušeně. Jen se ušklíbnu.
"Teda mami, to docela bolelo. Jak bych já mohl něco provést?" bráním se ublíženě. Mamka po mě jen hodí ironickým pohledem a zadívá se na doktorku.
"Nejspíš se s někým popral. Má naštípnutou loketní kost a před chvílí omdlel. Měl by být tak týden jen doma." Doporučí doktorka.
"Na co? Je to jenom ruka." Poznamenám otráveně. A dohánět pak testy bude kdo? Učitelé mi to pak dají akorát pěkně vyžrat.
"Vezmu ho dneska domů a pošlu ho sem za týden, nebo dřív. Jestli to nebude bolet. Půjdu ti pro věci." Projde kolem mě ke třídě. Jsem tak zaražený, že jí ani nebráním. Spolužák mi rychle sbalí věci a podá je mámě. Slyším, jak mu děkuje a pak se rozloučí se třídou a vrátí se ke mně.
"Nemáte za co, nashledanou." Ozve se ještě učitel a pak mě mamka chytne za ruku a odvede domů. Tam si vezmu prášky na bolest a stočím se na postel, kde za chvilku usnu. Spím až do večera, kdy se vzbudím jen na další prášky, něco málo k večeři, okoupu se a znovu jdu spát.

♦ Sei ♦

Oddechnu si, že ho odvedli a zvládnu to do konce školy. Pak počkám na partu a jdeme do města. Tam se bavíme po svém a domů přijdu až k večeru, kdy se jen najím a jdu si lehnout.
Ráno zamíříme s bandou do školy a znovu začneme se štiplavými poznámkami na ostatní. Tentokrát nás nikdo nevyruší. Tatsuya se ani nedostaví do školy.
"Nemyslíte, že to tu ztrácí jistou svěžest? Je to nuda." Protáhnu se znuděně. Bez toho otravy tady fakt není do čeho kopnout.
"Tatsuya není z gumy abyste si z něj mohli dělat zábavu každý den, jen proto že se vám jako jediný vyrovná." Zaslechnu šeptem nadávat jednoho ze spolužáků. Hned se na něj obrátím.
"Říkal jsi něco?" udeřím na něj.
"Ne, vůbec nic." Odvětí rychle.
"Ale já něco zaslechl." Jdu k němu.
"Fakt jsem neřekl ani slovo." Brání se.
"Opravdu?" povytáhnu nevěřícně obočí.
"Jistě že." Přisvědčí.
"No dobře." Nechám to být. Spolužák si jen tiše oddechne.
"Nehraj si se mnou." Seknu po něm pohledem.
"Vždyť nic nedělám." Opáčí.
"Tak proč jsi si tak oddechl?" namítnu.
"Protože to vypadalo, že mi dáš pokoj." Odpoví.
"Řekni mi jeden důvod, proč bych ti měl dát pokoj?" zeptám se výhružně.
"Nic jsem ti neudělal." Vyhrkne.
"Jen mě štveš." Poznamenám. Kluk se mě rozhodne ignorovat. Přemýšlím, že bych ho zmlátil, ale nemám na to náladu, tak mu jen podrazím nohy a jdu pryč.

♦ Tatsuya ♦

Celé dopoledne prospím a odpoledne vstanu a jdu ven. Jsem ještě dost poblbnutý léky, ale to si teď neuvědomuji.
"Kohopak to tu máme?" zaslechnu za sebou někoho. Po chvilce mi dojde, že volal na mě a otočím se.
"Sei?" poznám spolužáka.
"Kdo jiný?" ušklíbne se. Jen trochu mimo kývnu.
"Tak se měj." Jdu dál. Za sebou zaslechnu povzdech a pak mě jeho ruce nasměrují někam jinam.
"A nepřišel jsem odtam?" zarazím se nejistě.
"Ne." ujistí mě a zavede mě domů, kde zazvoní. Otevře máma a překvapeně se na mě zadívá.
"Proboha ani jsem si nevšimla, že odešel. Díky, že jsi ho přivedl." Usměje se na Seie vděčně. Celé to sleduji s pocitem, jako bych byl jen divák a pořádně mi nedochází co se kolem děje…
"Hlídejte ho." Odpoví Sei prostě a vypadne i s bandou někam pryč. Mamka si mě odvede zpátky domů, zatímco Sei jde odpočívat do jejich skrýše.
 

37 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Skajka Skajka | Web | 10. prosince 2010 v 10:27 | Reagovat

Máš nejaku svoju oblubenú celbritu a chceš dokázat že je naozaj naj tak sa prihlás do súťaže Sonc na mojom blogu http://skajka-graphic-1.blog.cz/rubrika/sonc

2 Akyra Akyra | 10. prosince 2010 v 12:19 | Reagovat

Super dílek, moc se mi to líbí tohle nebude jen tak, mám takovou obavu, že to bude ještě dost střelený:D

3 Psycho-chan Psycho-chan | 10. prosince 2010 v 13:41 | Reagovat

jéj tak to je čím ďalej lepšie :D sa ešte zasmejeme, už to vidím :D

4 Misak Misak | 10. prosince 2010 v 15:29 | Reagovat

Jůůů moc krásdný už se moc těšim na další

5 Hanka Hanka | 10. prosince 2010 v 15:58 | Reagovat

Teda já jsem tak zvědavá na jejich minulost. Už se nemůžu dočkat dalších dílů

6 Lachim Lachim | 10. prosince 2010 v 16:29 | Reagovat

Nádhera. Ti dva jsou k sežrání.

7 S.. S.. | 10. prosince 2010 v 17:31 | Reagovat

Těším se na pokračování.

8 lil lil | 10. prosince 2010 v 17:56 | Reagovat

páni, je to naozaj super, som strašne rada, že som objavila tvoj blog, lebo je super a tvoje poviedky sú dokonalé :)
a to ako opisuješ súboje aj tu aj v Zkrocený je bomba ... tak ti želám veľa chuti do písania a dúfam, že ďalšia časť bude čo najkôr :)

9 Mononoke Mononoke | 10. prosince 2010 v 18:53 | Reagovat

Tak pokračuje to oddychovo. Teším sa, až nebude Tatsuya pod vplyvom liekov.

10 Lili Lili | 10. prosince 2010 v 22:07 | Reagovat

nyu ^^ naprosto užasnej dílek  jako vždy  zajmaloby mě jak to bude dal ^^

11 sisi/ctenar sisi/ctenar | 13. prosince 2010 v 8:42 | Reagovat

ách sakra sakra tak krátké ???

12 paks paks | 13. prosince 2010 v 11:29 | Reagovat

U-Ž-A-S-N-É!!! PROBOHA DEJ SEM DALŠÍ DÍL A TO CO NEJDŘÍV :D JINAK MĚ BUDEŠ MÍT NA SVĚDOMÍ A BUDEŠ ZA MĚ PLATIT ÚČTY Z BLÁZINCE :D

13 samponovka samponovka | 13. prosince 2010 v 17:53 | Reagovat

Moc pěkný. Přidej prosím další dílek.

14 hajky hajky | 17. prosince 2010 v 20:11 | Reagovat

tak další další tohle vypada zajímavě :D... a ne aby to skončilo moc brzy :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama