Na Nože 4

24. prosince 2010 v 0:02 | Yoite |  Na Nože

HODNĚ ŠTĚSTÍ, RADOSTI, POHODY, A DÁREČKŮ K VÁNOCŮM!!!

Přeci jen jsem to stihla =)
Přeji vám všem nádherné svátky, hodně dárečků, které si přejete, zdraví, protože to potřebujeme všichni a radosti se svými blízkými =))
Užijte si Vánoce ať už budete kdekoli a ať už je budete slavit s kýmkoli. Přeji vám, aby jste všichni měli Vánoce jaké si přejete... =))


Reakce na komentáře:

♦ Ti dva si jsou fakt v některých ohledech dost podobní XD

Na jejich minulost si ještě počkáte =(

Co je Seiovi se dozvíte už brzy, nejsem si teď jistá ale možná hned v další kapitole ;)

Děkuji všem za vaše komentáře i hodnocení =)

Pokusím se přidání další části zrychlit ale upřímě netuším, jak se mi to podaří =(


Yoite








♦ Sei ♦

Vrátím se na čtvrtou hodinu už v pořádku a odpočatý. Je zrovna tělocvik, tak si sednu na lavečku a opisuji si sešity. Tatsuya hraje volejbal a co chvíli zasadí takový smeč, že málem sejme na zem i protihráče. Ten se opravdu nemazlí s ničím. Ale i tak mi neujde, že ruku v dlaze šetří. Závistivě ho pozoruji a nakonec si otevřu knihu. Po hodině Tatsuya s ostatními zaběhnou do šatny. Těm se vyhnu a na poslední hodinu jdu na střechu.

♦ Tatsuya ♦

Odbudu si poslední hodinu ve škole a jdu domů. Kus od školy zahlédnu Seie. Tiskne se ke Kaoru a líbá se s ním. Dokonale mě to šokuje. Sei sklouzne ústy na Kaorův krk a pak ho táhne domů. Zamrkám, abych se trochu vzpamatoval a rychle odtam vypadnu. Sei si mě naštěstí nevšimnul. Jen co doběhnu domů se zavřu v pokoji.

♦ Sei ♦

Dnešní noc strávím u sebe doma s Kaoru. Bydlím sám, takže tu klidně rovnou přespí. Ráno jdeme do školy společně a pořád se něčemu smějeme. Ve školní bráně se otočím přes rameno a zahlédnu Tatsuya, který jde výjimečně dřív a ještě se protahuje.
"Hele nesplašily se ti hodiny? Jsi tu nějak brzo." Neodpustím si poznámku.
"Máš s tím problém?" odsekne.
"Já ne, ale ředitele chytne infarkt. Takové vykolejení…" zasměji se a černovlásek povytáhne obočí.
"To už je jeho problém, ne můj." Odvětí nakonec.
"Vrahu." Zavrčím a otočím se. Jdu na své místo odkud kritizuji ostatní. Hned zdrbnu skupinku holek, že nemají daleko k pláči.

♦ Tatsuya ♦

Všimnu si co zas Sei dělá ostatním, ale tentokrát to přepískl. Mezi těmi holkami je jedna, která se mi
líbí. Chytnu ji a dotáhnu zpátky k němu. Mám ho akorát po krk.
"Omluv se jí." Vyjedu na něj.
"Nevím proč. Když jde do školy, má vypadat slušně." Podívá se na její vytahanou sukni a rozcuchanou hlavu. Ten kretén! Mě se ta holčina takhle líbí!
"Omluv se jí, nebo se celá škola dozví jak trávíš volné chvíle. Jako třeba včera po vyučování, kdo že to tu s tebou byl?" předstírám, že si nemůžu vzpomenout. Nejsem takový parchant, abych z něj udělal buzeranta před celou školou i když asi fakt je. Ale něčím mu vyhrožovat musím.
"Klidně si to rozhlas, já se za svou orientaci nestydím." Prohlásí.
"Nemám to zapotřebí, v tom případě tě donutím ručně." Odvětím. Jen co to řeknu, si čtyři z jeho party stoupnou před Seie.
"Napřed musíš přes nás." Oznámí mi.
"Nech to být a pojď." Tahá mě zpátky ta holčina.
"To se o něj tak bojíte?" provokuji posměšně. Holka vedle mě protočí oči.
"Jsi sebevrah, nebo co?" vyjede na mě znovu, no jo holka… ta nerozumí ručnímu řešení problémů.
"Ne, ale tobě nadávat nebudou." Opáčím nasraně.
"Tak ať chodí jako tam ty dvě." Hodí Sei hlavou k pěkně upraveným holkám. "Servítky si neberu, když nechceš abych ji pomlouval, tak jí domluv ať se upraví!"
Jak já nesnáším ty nudně vyfintěné nány! Kdyby nebyl takový debil, tak si odpustí pomlouvání ostatních!
"To jsi tak konzervativní? Jak trapné." Protočím oči. "Upravený holky mi lezou krkem. Líbíš se mi jaká jsi." Chytnu holku kolem pasu a vedu ji pryč. "Máš pravdu, tohle nemáme za potřebí."
"Promiň já… už někoho mám víš." Řekne mi v půlce cesty. Dobře, takhle jsem si to neplánoval, ale nebudu teď dělat scény.
"Vím to." Zalžu a usměji se. "Ale to nic nemění na tom, že se mi líbíš."
"No tedy, náš krteček je na zadané. To už se nedivím, že si nemůžeš někoho najít!" zaryje do mě znovu Sei. Fakt na něj nemám náladu. Zavrtím hlavou a ignoruji ho.
"Tak se měj a pozdravuj bráchu." Rozloučím se s holkou a zajdu do šatny. Ve třídě se pak posadím na místo a v ruce otáčím mobil. Mám zkaženou náladu, ta holka se mi opravdu líbila…

♦ Sei ♦

Zkritizuji ještě pár děcek a vrátím se do třídy. Ještě si dojdu pro čaj, abych se trochu probral. Kávu nesmím. Vypadá to, že Tatsuya si mě ani nevšimnul. Jen zamyšleně točí mobilem. Položím ho na lavici a podívám se na něj. Vidím, že ho mrzí to s tou holkou. Asi to nevěděl.
"Klid trpaslíku, ona se nějaká blbá najde." Uklidňuji ho.
"Ptal se tě někdo na tvůj debilní názor?" štěkne po mě.
"To je dobré, člověk se ho snaží povzbudit a on ho ještě zdrbe. Tak nic tajtrlíku." Nechám ho být.
"Povzbuzuj si někoho, kdo ti o to stojí." Setře mě. Jen pokrčím rameny upiji čaje. Do třídy zatím vejde učitel a začne s hodinou. Zapisuji si a dávám pozor. Tatsuya se na to v půlce hodiny vykašle a jen si lehne na lavici a píchá tužkou do sešitu.
"Copak, nespal jsi?" zajímám se.
"Můj ty bože, to na mě musíš pořád mluvit? Já se jen nudím." Vyjede na mě. Fakt nemá nejlepší náladu, ne že by to jindy bylo lepší.
"Vy se mi při mém výkladu nudíte?" zaslechne ho učitel.
"Ne málo." Odsekne Tatsuya.
"Tak prosím, vezměte to za mě, když se na to cítíte!" rozčiluje se učitel. " Jestli si myslíte, že mě baví učit takovou bandu idiotů, jako jste vy, tak to se mýlíte! Za mých mladých let jsme měli k učitelům respekt!"
"A kdy to bylo? Ve středověku?" opáčí s klidem Tatsuya a já nemůžu než vyprsknout smíchy.
"Okamžitě mi dejte studentský průkaz! Oba dva, tohle si nemusím nechat líbit!" vyjede na nás učitel.
"Mě včera uletěl." Namítnu.
"Sežral mi ho pes." Zavrčí Tatsuya bez nálady. Učiteli zacuká obočí a převrátí mu celou tašku. Samozřejmě knížečku najde a napíše mu tam provinění.
"Osobně se zasadím o to, abyste měl třídní dutku!" ječí na něj. Tatsuya tím nevypadá nijak pohnutý. Jen pokrčí rameny a sbalí si věci, pak odejde ze třídy. Učitel si po zbytek hodiny stěžuje na nevděk mládeže.

♦ Tatsuya ♦

Ležím na střeše školy a trochu se užírám. Pořád ještě musím myslet na to ráno.
"Do prdele, to se ti tak líbím, že mě pronásleduješ všude?" ozve se po nějaké době od dveří Seiův hlas.
"Na rozdíl od někoho, já na kluky nejsem." Opáčím klidně.
"Podle toho, jak mě pronásleduješ, nejspíš jo." Sedne si na ochoz a opře se o pletivo.
"Já tebe? A na tom jsi byl kde? Byl jsem tu dřív." Bráním se.
"Tohle je moje místo od začátku roku!" okřikne mě. Jen povytáhnu obočí.
"Máš tu podepsanou židličku?" dělám si z něj srandu.
"Podívej se nad sebe idiote." Řekne. Nade mnou je ve zdi vyryté jeho jméno.
"Jak dojemné, neměl bych tam vyrýt ještě toho tvého a hodit to do srdíčka?" poznamenám jedovatě.
"To mi ho tak závidíš?" nasadí posměšný tón.
"A víš že ne?" odpovím klidně.
"Podle tvojí reakce…" nechá větu odeznít.
"Hádám podle toho co vidím." Zchladím ho.
"Nejspíš, podle toho co Kao říkal, hleděl jsi na nás jak tele na písmenka." Rozesměje se.
"Překvapilo mě to, to se musí nechat." Přiznám klidně.
"Škoda, že tě nevyfotil, abych se zasmál." Odvětí. Znuděně se na něj zadívám. Když ho tohle baví… Sei se napije čaje a vezme si bagetu. Ignoruji ho a dál se dívám nad sebe, ale ne na jeho jméno, ale na oblohu. Sei se před hodinou zvedne a jde do třídy. Mě si všímá asi jako vlk zrní. Zůstanu na střeše a po půl hodince jdu do města…
 

33 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Akyra Akyra | 24. prosince 2010 v 0:32 | Reagovat

Muhaha začíná to správně jiskřit xDD že si ti dva nedají pokoj, ale to by vlastně byla nuda, jen tak dál xDDD

2 S.. S.. | 24. prosince 2010 v 0:37 | Reagovat

Zajímavý díl, těším se na pokračování.

3 Haku Haku | 24. prosince 2010 v 13:18 | Reagovat

Letí anjel s nádielkou,pritom vrtí prdelkou.Letí,letí hádaj kam,k dobrym ľudom predsa k Vám. Dakujem za skvele pokracovanie uzasnej poviedky a cicham,cicham...toto bude naozaj Na Noze ked a ak sa tito dvaja daju dokopy. Dakujem za nadherne poviedky a prajem Ti pekne sviatky.

4 Hanka Hanka | 24. prosince 2010 v 20:53 | Reagovat

Super dílek kdy se do sebe pustí a už se těším na jejich minulost ale pokusím se to vydržet protože příběh je fakt zajímavý. Jinak klidné svátky

5 Lachim Lachim | 25. prosince 2010 v 6:37 | Reagovat

Nádhera. Dnes to zvládli bez rvačky, že by malé zlepšení?

6 Mononoke Mononoke | 25. prosince 2010 v 19:16 | Reagovat

Ručne stručne sa nekonalo,
orálne sa to vynahradilo...
(Kao? Skupinovo to začalo?)
Som zvedavá na pokračovanie.
Príjemné prežité sviatky.

7 Karin Karin | 11. října 2017 v 23:25 | Reagovat

Dnes to bylo docela v klidu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama