Na Nože 11

20. ledna 2011 v 20:27 | Yoite |  Na Nože

Chyby z lásky a jejich následky...


Reakce na komentáře:

Někdo je pro trojku, někdo není =D uvidíme jak budete nakonec spokojení =D

♦ Ti dva jsou fakt jeden horší než druhý =D

Naitery díky za komentář a doufám, že se brzo uzdravíš =)

Děkuji všem za komentáře a hodnocení, jsem hrozně ráda že se vám povídka líbí =)

Věnováno Psycho-chan za ty úžasný neko mimi ^.^


Yoite






♦ Sei ♦

O pár hodin později se jakž takže vzpamatuji a se dvěma prášky proti bolesti hlasy se doloudám do obýváku. Tatsuya tam leží na gauči pod dekou a odpočívá. Je dost bledý. Posadím se na kraj a podívám se na něj.
"Jak ti je?" zeptám se a černovlásek se na mě zadívá.
"Mě dobře a tobě?" zeptá se. Jednou jedinkrát by mohl přiznat, že mu dobře není. Přepadle se na něj zadívám.
"V životě už na to nesáhnu." Zařeknu se.
"Ale byl jsi docela roztomilý." Uchichtne se Tatsuya. Nechápavě se na něho podívám.
"Včera večer. Znám docela horší případy." Vysvětlí.
"Proboha, musel jsem být hroznýyy" zaviji.
"Jo, dozvěděl jsem se pár zajímavých věcí." Dá si černovlásek ruce za hlavu a mrkne po mě.
"Nejsem si jistý, jestli je chci slyšet." Ztlumím hlas. "Kdo kecal?"
"Ty, kdo jiný." Povytáhne Tatsuya obočí.
"Proboha vážně se toho nedotknu." Zděsím se.
"Taky bys neměl." Připlácne mi Kaoru led na čelo. "Dáš si něco k jídlu?"
Při té představě zezelenám jak špenát a vystřelím na záchod. Kaoru jen pozvedne obočí a nechá mě běžet.
"Neřekl bych, že teď bude mít na něco chuť." Zaslechnu černovláska.
"Nejspíš ne, ty si něco dáš?" zeptá se ho Kaoru.
"Čaj." Odvětí Tatsuya.
"Myslel jsem k jídlu. Na rozdíl od toho ňoumi vařit umím." Opáčí Kaoru.
"Ne nic, díky." Odmítne Tatsuya. Ani se moc nedivím, stejně tu toho moc nemám. Kaoru si povzdechne a za chvíli přinese dva čaje. Sladký pro Tatsuya a hořký pro mě.
"Dík." Vezme si ho černovlásek.
"Nemáš za co, co myslíš, jak by mu chutnal špenát? Má barvu úplně stejnou jako on." Culí se Kaoru. Co tahle trochu soucitu? Tatsuya se tomu ještě zasměje.
"Neblázni, chudák má už tak podrážděný žaludek. Neudržel by to v sobě." zastane se mě. Aspoň něco.
"Musím ho poškádlit. Kolikrát si ze mě dělal srandu, když jsem takhle zvracel, že mu alkohol nic neudělá." směje se Kaoru. Tak tohle mi vracet nemusí. Tatsuya se ještě klidně směje s ním.
"To je od tebe pěkné, že mu to vracíš." Poznamená.
"Já vím." Odvětí Kaoru.
"Vy jste teda dobří, člověku je zle a vy se tomu ještě smějete." Zaskuhrám.
"Když neumíš chlastat, tak to nedělej." Usadí mě Kaoru.
"Je ti aspoň trochu líp?" zeptá se Tatsuya a posadí se, aby na mě viděl.
"Definuj slovo líp, ale jo, už se mi nechce ani zvracet." Posadím se k němu a vezmu si hrnek s čajem.
"Taky už nemůžeš mít co." Soucitně se na mě zadívá černovlásek.
"To neměl co i předtím. Tři dny jenom chlastal." Napráská mě Kaoru. Seknu po něm pohledem.
"Tři dny?" zarazí se Tatsuya překvapeně.
"Jo tři dny, dokonce odešel i ze školy. První den jsem se sem nemohl ani dostat. Zabrala až výhružka, že zavolám jeho strejdovi a řeknu mu, kde bydlí. Pak jsem mu teprve klíče preventivně zabavil." Vysvětluje Kaoru.
"Kaoru sklapni." Okřiknu ho.
"Proboha mohl ses zabít! To nevíš, že existuje něco jako otrava alkoholem?" vyjede na mě černovlásek.
"Jo vím." Hlesnu.
"Proč jsi to udělal? To přece nemůže být…" nedořekne. Kvůli němu? Protože jsem ho málem ztratil a mojí vinou? Jo… má pravdu. Smutně se pousměji.
"Bingo." Řeknu. Provinile se na mě zadívá.
"Nech si ten kukuč od cesty prosím tě." Odvětím.
"Jseš fakt magor." Obviní mě a schová se pod deku.
"Na to jsi přišel brzo." Poznamená Kaoru. Vrazím mu pěstí přes hubu a ke svému údivu se trefím. Pak se otočím na hromádku schoulenou pod dekou.
"Neber si to tak." Řeknu. Tatsuya beze slova vyleze zpod deky a trochu malátně zamíří ke koupelně, kde nechal oblečení. Hned se vydám za ním.
"V tomhle stavu tě nikam nepustím." Oznámím mu.
"Když někam budu chtít jít, tak se tě nebudu doprošovat o svolení." Odsekne.
"Tak se na sebe podívej. Sotva stojíš na nohou a já na tom nejsem o nic líp." Přiznám. Na chvíli zastaví, ale zůstane zády ke mně.
"Proč jsi na mě byl tak milý a hned na to se běžel vyspat s ním?" zeptá se polohlasně.
"Protože jsem byl nadržený a nechtěl jsem ti ublížit." Řeknu po pravdě. Tatsuya se na mě zaskočeně otočí. Pohledem sjedu po lehce rozhaleném županu odkrývající kus jeho ramene a nohou.
"Podíval ses někdy do zrcadla? Stačí se na tebe podívat, abych na tebe měl chuť."
Vysvětlím. Černovlásek na mě zírá jako na ducha neschopen slova. Už to nevydržím. Přirazím ho ke stěně a políbím. Má tak sladké a jemné rty… cítím, jak ztuhnul a zřejmě na mě vytřeštil oči.
"Nebereš to trochu hopem?" zarazí mě Kaoru. Třísknu mu dveřmi před nosem a ještě víc se přitisknu k Tatsuyovi. Cítím, jeho srdce jak mu buší pod tenkou látkou semišového županu a dotek jeho rtů na mých roztočí svět kolem jako by se všechno obracelo vzhůru nohama. Jen matně zaregistruji, jak se třese a uvědomím si tlak jeho rukou, snažících se odtáhnout mě od sebe. Ustoupím a Tatsuya uteče do koupelny a zamkne se tam. Otočím se a jdu do pracovny, kde se zavřu… jen zahlédnu Kaoru, který se evidentně skvěle baví.

♦ Tatsuya ♦

Přikrčím se za dveřmi koupelny a snažím se vzpamatovat. Proč to zatraceně udělal? Jak mohl? Hlava se mi motá ještě víc, než předtím, ani si nejsem jistý jestli se mi to víc líbilo, nebo mě to vyděsilo. Ale nechci se do něj zamilovat! Nechci s ním nic mít! Ten pocit, že mu nemůžu věřit, by mě zničil…
"Opláchni si obličej studenou vodou, pomůže to." Zavolá na mě Kaoru přes dveře. Vstanu a udělám to, pak se rychle převleču a přemýšlím, co dál.
"Mám tě doprovodit domů?" zeptá se Kaoru. Odemknu a vyjdu s pohledem zařezaným do podlahy.
"Ne, trefím." Odvětím.
"Ale já si tě na svědomí nevezmu." Hodí mi bundu a sám se obleče.
"Zavolám mamce ať mě vyzvedne na rohu ulice, zůstaň se Seiem." Řeknu. Nechci ho tu nechávat samotného, nechci jít s Kaoru a nechci tu zůstat už ani minutu!
"A máš telefon?" zeptá se. Vytáhnu z kapsy mobil.
"Mám." Hlesnu a odejdu. Kaoru jde za mnou, kdybych sebou náhodou švihnul od čehož nemám daleko. Před domem zavolám mamce, aby pro mě přijela.

Kaoru si počká až nastoupím do mamčina auta a pak se vrátí do bytu, kde ho Sei hned vtáhne do ložnice.

Skrčím se dozadu na sedačky a nemluvím.
"Stalo se něco?" zeptá se hned mamka. Jen zavrtím hlavou. Máma si znovu povzdechne a mlčky mě doveze domů.
"Když si budeš chtít promluvit, jsem tady." Řekne jemně.
"Zůstaň se mnou." Požádám ji tiše, v očích mám slzy. Nechci teď být sám.
"To víš, že ano." Vezme mě kolem ramen a odvede do pokoje, kde si ke mně sedne na postel. Stočím se tam a jen tak ležím s obličejem schovaným do lokte. V poslední době už je toho na mě moc. Mamka mě hladí, ale nenaléhá na mě. Celou dobu mlčím až asi za hodinu se zeptám, jestli bych nemohl být zítra doma. Je mi zle a nechci vidět Seie.
"Nechám tě doma do konce týdne, to není problém." Svolí. Kývnu a poděkuji, pak se ani nehnu. Pořád musím myslet na Seie a na to všechno kolem něj.
"Je něco se Seiem?" zkusí to máma, když se chvíle ticha příliš prodlužuje.
"Snad už ne." Odvětím nalomeným hlasem. Cítím na sobě mamčin nechápavý pohled. Chvěji se a obličej mám pořád schovaný do mokrého rukávu od slz.
"Tatsuyo, kdybys chodil s klukem, nevadilo by mi to." Nakloní se mamka ke mně.
"A-ale já s ním chodit ne-nemůžu." Rozvzlykám se znovu.
"A pro bys nemohl?" zeptá se.
"Pro-protože spí s ji-jiným, ne-nemohl bych mu věřit." Pláču.
"A nespí s ním, protože nikoho jiného nemá? Myslím si, že pokud by tě měl opravdu rád, toho druhého by nechal." Namítne máma.
"Ne-nenechal Ka-kaoru miluje a já já já bych byl jen na-navíc." Vzlykám, tohle opravdu nejde.
"Teď je otázka, jestli Kaoru miluje, nebo ho využívá jen na sex." Povzdechne si máma. To bych taky rád věděl.
"Já už nevím, říkal že-že ho má jen na sex a že já s-se mu nelíbím, že se mu lí-líbí jen moje tělo a-ale pak říkal, že by s Kaoru je-jen tak nespal a že já s-se mu líbím je-jenže já už ne-nevím kdy lhal a kdy n-ne a když mu t-to řeknu tak se na-naštve a všechno p-popře." Snažím se jí to mezi vzlyky vysvětlit.
"To je pěkně zapletené." Povzdechne si máma znovu. "Pravda může být taková i taková, může si ho vážit a spát s ním, ale nemusí ho milovat. Podle mě se nevyzná sám v sobě. Asi bych mu nechala chvilku, aby se rozhodl a vyjasnil si co ke komu cítí, když tě bude mít opravdu rád, tak za tebou přijde sám." Pousměje se máma. Zavrtím hlavou.
"Utekl jsem od něj, protože mě políbil." Rozpláču se nanovo.
"Tak to bychom ho měli nechat trochu vydusit. Co bys řekl prodlouženému výletu v nějakých lázních, nebo v horách?" pousměje se máma. Uplakaně k ní vzhlédnu a kývnu.
"Uvidíš, že se všechno vyjasní a teď si pojď sbalit a vyrazíme." Popožene mě. Pousměji se a pak si začnu balit. Představa, že odjíždíme daleko od Seie a od všech problémů se mi víc než líbí. Konečně si užiji trochu klidu a budu moct vypnout. Máma si zabalí rychleji a počká na mě.
"Kam vyrazíme?" zeptá se.
"Někam do hor, kde nebudou lidi. Do nějaké chatky." Navrhnu.
"Super nápad. Jedno takové místo znám, není moc známé, tak jedeme." Usměje se máma. Oplatím jí úsměv a naposled si setřu tváře, pak dám svoji tašku do kufru. Mamka tam hodí i svou a kufr zavře. Už jen z představy že jedeme odsud je mi hned líp. Snad i ta závrať se zlepšila.
"Co kdybychom se někde cestou stavili na sushi?" navrhne máma a já nadšeně souhlasím. Pak už oba odjedeme daleko odsud…
 

46 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Akyra Akyra | 20. ledna 2011 v 20:49 | Reagovat

vypadá to, že s mamkou si zase začíná rozumnět :-) ale ten sei... zabít ho je trochu málo! moc šikovné Kiruš ~.^

2 MoonWich MoonWich | 20. ledna 2011 v 20:59 | Reagovat

Je to tak složité se v nich vyznat. Jen prosím z nich nedělej grupáč to by podle mě celou povídku zkazilo.-_-

3 Turelia Turelia | Web | 20. ledna 2011 v 21:01 | Reagovat

Ahoj, ..zajímavě se to mezi nimi vyvíjí.. už se těším, co se stane až Sei dozví, že je Tatsuya pryč.. doufám, že se to dozvím brzy..:-)

4 Teressa Teressa | 20. ledna 2011 v 21:25 | Reagovat

uzasny diel=) uz sa neviem dockat pokracovania=) rychlo prosiim=)

5 Hanka Hanka | 20. ledna 2011 v 21:33 | Reagovat

Mamka má suproví nápady pěkně pozvola podusit a uvidí se Už se nemůžu dočkat dalšího dílku

6 Psycho-chan Psycho-chan | 20. ledna 2011 v 21:43 | Reagovat

Hah :D Od rána na toto čakám :3 a Sei je debil, neni o čom :D ale má to červené vlasy, je mu odpustené :D
a ďakujem za venovanieeeeeeeeeeeee :3

7 keishatko keishatko | E-mail | 20. ledna 2011 v 23:38 | Reagovat

tak toto bolo dobré, len nech sa podusí, keď nevie čo s hormónmi...dúfam, že Tatsuyov vzťah s mamou bude len lepší a lepší

8 Lachim Lachim | 21. ledna 2011 v 4:45 | Reagovat

Nádhera. Jen nevím jak to vyřešit a pokud možno nikomu neublížit.

9 Haku Haku | 21. ledna 2011 v 15:42 | Reagovat

Co tak trosku skrotit hormon Sei? Ak bude takto pokracovat nadalej,tak Tatsuya od neho ujde nielen na par dni.To mu nedochadza,ze aj ked ho ma rad,tak s chlaspcom nikdy nic nemal a on je nanho drobatko hrrrrrrrr.Inak parada,ale trojku nie prosim,aj Ked si aj Kaoru zasluzi lasku.

10 Mononoke Mononoke | 21. ledna 2011 v 20:27 | Reagovat

Bude trojuholník? Bude štvoruholník? Budú dva páry? Ale Sei si hneď po odchode Tatsuyu išiel s Kaoru vypustiť trochu... pary. To znamená, že nie je zvyknutý čakať a na Tatsuyu s nulovými skúsenosťami by musel pomaly. To sa mu v tejto časti nechcelo.

11 anneanne anneanne | 21. ledna 2011 v 21:14 | Reagovat

Na téhle povídce je příšerné,že jak dočtu kapitolu už se nemůžu dočkat další a musím čekat a čekat. Jinak supéééééééééér.

12 zuziQ zuziQ | 22. ledna 2011 v 8:56 | Reagovat

krása už se těšim na další kapču a sei by se vážně měl už rozhodnout co chce(ten jeho přístup ke všemu me rozčiluje nevim čim to je)

13 Zulík Zulík | 22. ledna 2011 v 11:31 | Reagovat

SOM ZATO ABY VYTVORILI TROJKU.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama