Na Nože 8

11. ledna 2011 v 21:11 | Yoite |  Na Nože

Hádka


Reakce na komentáře:

♦ Jejich minulost fakt nebyla zrovna moc růžová a klid jim na moc dlouho taky nevydrží, Tatsuyův otec není zrovna kdovíjaký charakter =(

U otce se nedělo nic moc víc, než že ho ti spratci šikanovali, jak jsem tam napsala, ale i tak to bylo pro Tatsuyu dost děsný, když tam trávil každý víkend. =/

Jejich první pusa... nooo XD tak to nekomentuji ale pošťuchovat se budou pořád, to prostě mají v krvi XD

♦ Už to vypadalo nadějně? Že bychom se snad dobrali i nějakého sbllížení? Posuďte sami... a moc od toho nečekejte ;P

Děkuji za komentáře i hodnocení a užijte si další kapču =)



Yoite








♦ Tatsuya ♦

"Jsem doma!" zaječím a zavřu za sebou.
"Ahoj." Vyjde Sei z mamčina pokoje. Co tam spolu mohli probírat je mi záhadou.
"No nazdar, co děláš že neležíš? Chceš umřít? Padej do postele." napomenu ho.
"Už je mi líp, díky." Řekne a zajde do pokoje.
"Nemáš zač." jdu za ním. Sei si sedne na postel a přejede pohledem regál s knihami.
"Máš slušnou sbírku." Uzná.
"Klidně si něco půjči." Svolím.
"Ty čteš dračí millenium? Pěkná sada, ale ten poslední díl je stejně nejlepší." Řekne.
"Ten ještě nevyšel tak nekecej." Usadím ho.
"Vyjde do měsíce, vím to." Prohlásí Sei sebejistě.
"Jak to můžeš vědět?" opáčím.
"Zrovna dneska jsem dokončil překlad." Oznámí mi.
"Ty jsi překladatel?" zamrkám na něj překvapeně. Neměl jsem ani tušení, že dělá něco takového.
"Nějak se živit musím." Pokrčí rameny.
"No… tak jo." Uznám mu to a utahaně se protáhnu.
"Klidně se natáhni, půjdu na další knihu." Řekne.
"Ne, ty půjdeš ležet a tady máš vitamíny." Hodím mu sáček s ovocem. Je tady aby se uzdravil a ne přetáhnul prací.
"Díky." Hlesne zaraženě. No jo, taky bych nečekal, že bych někdy udělal něco pro jeho dobro, ale…
"Neděkuj a lehej." Zatlačím ho do postele a přikryji ho. Pak mu začnu loupat mandarinku.
"Otevři pusu." Přikážu. Jen na mě zírá jako na zjevení. Povzdechnu si a chytnu ho jemně ale pevně za obličej. Otevřu mu pusu a pak mu tam vložím kousek mandarinky.
"Ani to nebolelo." Zkonstatuji v klidu.
"Kdo jste a kam jste dal Tatsuya?" namíří na mě prst. Kousnu ho do něj. Zlobím se na něj, ale chci aby se uzdravil.
"Auuuuu!" zaskučí. Strčím mu do pusy další kousek mandarinky a prst ze zubů pustím.
"Hodnej kluk." Pochválím ho, když ji sní.
"Tatsuyo co mu zas děláš? Nevíš, že je nemocný?" přiletí do pokoje mamka. Jen pokrčím rameny a jdu bokem. Když se nemám starat, tak proč bych se namáhal, ještě jsem u toho za toho špatného.
"Jen mě krmil mandarinkou, asi byste neměla být tak podezřívavá." Objasní to Sei. Divím se, že se mě zastal.
"Když já už u něj nevím." Oddechne si tmavovláska.
"Klid mami." Protočím oči.
"No dobře, když tak jsem vedle." Informuje nás máma o tom, co stejně dávno víme.
"Nebojte, kdyby mě vyhazoval z okna, tak cestou zaklepu." Dělá si z toho Sei srandu. Musím se tomu vtipu uchichtnout. Máma si jen poraženě povzdechne a odejde. Sei se podívá na mandarinku v mé ruce a vezme si ji pusou. Přitom se mu podaří mě kousnout do prstu.
"Jau, ty blecho kousavá." Zanadávám.
"A kdo mě kousal první veško?" opáčí.
"Nemluv a spi." Přetáhnu mu peřinu přes hlavu. Sei podleze druhou stranou a sedne si k počítači. Chytnu ho za pas a hodím zpátky na postel, přičemž na něj nechtě spadnu i sám.
"To jsi měl říct rovnou, že chceš spát se mnou!" prohlásí. Hned si vzpomenu na to co mi řekl včera.
"Kde jsi na tom byl? Nejsem žádná děvka, abych ti půjčoval svoje tělo!" okřiknu ho a přejdu k oknu. Mám totálně po náladě a navíc jsem rozlámaný z noci strávené na zemi u krbu.
"Nikdy jsem to o tobě netvrdil." Namítne Sei vážně. Neřekl to přímo, ale to co řekl, bylo dost jasné.
"Ne to máš pravdu. Přímo tohle jsi neřekl. Děvka si za to totiž aspoň nechává platit co?" vyjedu na něj. V hlavě mi pořád zní ta slova, že se mu líbí jen mé tělo a ne já. Proč mě to vlastně tak strašně štve? Nejsem přece na kluky a proboha už vůbec ne na něj…!!! Sei se na mě ale dívá vážně.
"Děvka ano, ale u tebe jsem si myslel, že budeš můj přítel." Řekne čímž mi dokonale vyrazí dech. Jak může tak prachsprostě lhát?! Vždyť mi ještě včera řekl, že mu jde jen o mé tělo! V životě mi nedal ani nejmenším posunkem najevo, že by mu na mě vůbec záleželo, tak co teď zatraceně mele o tom, že mě chtěl za přítele? Pomátl se snad? Nevěřícně se na něj otočím.
"Jseš hnusnej lhář! Na nic takového jsi nemyslel. Jasně jsi mi řekl, že chceš moje tělo a ne mě!" zaječím na něj. Jen se na mě podívá a začne si balit.
"Možná jsem hajzl, ale nikdy jsem nelhal a nikdy bych se k tomu ani nesnížil." Vezme si věci a jde pryč. Stáhnu ho zpátky.
"Kam jdeš?" zeptám se ho dokonale v šoku. Jak může říct že nikdy nelhal? Buď mi lhal včera, když řekl že mu sejde jen na mém těle, nebo mi lže teď, když říká, že mě chtěl jako přítele. Nemůže se na mě ale naštvat kvůli tomu že lže a ještě to zapírat s tak ledovým klidem. jak by mohla být pravda oboje, když si to naprosto protiřečí, on snad ani neví, co říká.
"Domů, možná tam nikdo není, ale nikdo mě ani nenadává do lhářů." Opáčí. To snad není možné… tak nakonec je to moje chyba? Ale vždyť mi lhal! Jedno jestli dnes nebo včera, ale lhal mi…
"Přestaň mi lhát a nebudu mít důvod. A neříkej, že to nebyla lež. Co jiného by to mohlo být, když jsi to řekl a teď to popíráš!?" bráním se.
"Nelhal jsem. Nikdy bych nespal s někým jen tak pro nic za nic. Kaoru si vážím víc, než přítele a tebe… to ti říkat nebudu." Vytrhne se mi a odejde. Nebráním mu. Včera mi řekl, že s Kaoru má jen sex a nic víc v tom není. Dnes mi řekl, že je pro něj něco víc a že to jen o sexu není… když ale řeknu, že lhal tak mi bude tvrdit, že nikdy nelže. Tak co mám vlastně dělat?
"Co si myslíš o mě už jsem slyšel dost krát." Hlesnu potichu spíš pro sebe. Nechám ho jít a pak se zamknu v pokoji. Chtěl jsem, aby zůstal. Dokonce jsem se rozhodl, že bych mu i pomáhal ale… jak bych mohl, když cokoli co řeknu bude špatně? Možná už jsem zapomněl, jak správně jednat s lidmi. Dlouho jsem si nikoho nepustil k sobě i když s lidmi vycházím většinou dobře. Zavolal bych aspoň Kaoru aby se o něj postaral, ale nemám na něj číslo.
O něco později se ozve domovní zvonek. Pořád sedím u dveří a nevím co se sebou. Slyším mamku, jak jde otevřít a zve někoho dovnitř. Zavede dotyčného k mému pokoji a zabere za kliku.
"Zamkli se? To je divné… Tatsuyo! Otevři, přišel Kaoru." Zavolá na mě máma přes dveře. Skousnu si rty a odemknu.
"Můžu dál?" zeptá se Kaoru.
"Sei tady už není. Před chvílí šel domů." Přiznám polohlasně.
"Chci mluvit s tebou." Odvětí v klidu. Odstoupím od dveří a pustím ho dál. Kaoru vejde a sedne si na postel. Zavřu a nechám mamku nechápavě stát na chodbě, pak se o dveře opřu.
"Je u nás a v pohodě. Víš mohl být u nás už od začátku, nebylo by to poprvé." Přizná.
"Tak proč jsi nic neřekl?!" vyjedu na něj. To byl naschvál?!
"Protože jsem doufal, že mu porozumíš. Vypadal jsi, že se ti hodně líbí." odvětí klidně. Tak to už je fakt moc.
"Co? Mě? Kdy jsem tak vypadal?" nechápu. Není těch šoků za jeden den už dost?
"No párkrát jsem tě sledoval a nejvíc asi na ošetřovně, ale asi jsem se spletl." Řekne. Měl jsem strach, že jsem ho zabil, ale…
"Asi." Řeknu nejistě.
"Ty se mu taky líbíš, ještě jsem neviděl, že by na někoho šel tak jemně a nechal si nadávat. Může se tu kouřit?" zeptá se.
"Ne nesnáším to a navíc plácáš kraviny, oba jste se zbláznili." Vrtím hlavou.
"Nejspíš." S povzdechem schová cigarety.
"Tak mi řekni, proč teď leží u mě v pokoji a brečí?" dodá, zvedne se a odejde.
"Počkej!" vyběhnu za ním. "Vážně? Kvůli mně nebo proč?"
Nechápu to… proč? To já jsem mluvil pravdu, neřekl jsem nic, čím bych mu ukřivdil a on se tak přesto chová. Vůbec to nechápu…
"Jo, kvůli tobě, jen nevím, co jsi mu řekl." Přisvědčí Kaoru.
"To co je pravda. Že chce jen moje tělo, tak jak mi to řekl a on mi pak začal nalhávat, že to není pravda." Vyhrknu.
"Kdyby chtěl jen tvoje tělo, tak se neptá a znásilní tě." Řekne a jde pryč. Když chtěl se mnou mluvit, tak proč má tak naspěch s odchodem? Už vůbec nevím co si mám o tom myslet. Chvíli se za ním dívám a pak se smutně pousměji. Tak jsem to zase zvoral. Možná že nakonec nechtěl jen mé tělo, ale proč potom nepřiznal, že mi lhal, když to řekl? Budu zase sám, ale možná je to tak lepší. Stejně se neumím chovat jinak, než doteď. Vrátím se domů a začnu vést život jako předtím. Chodím do školy a Sei je zatím doma.

♦ Sei ♦

V pondělí už se cítím mnohem líp, tak vejdu do třídy a pohledem zabrousím rovnou k lavici Tatsuya. Už je ve třídě a dívá se někam před sebe. Evidentně ztracený v myšlenkách.
"Zase vejráš na sůvy?" poznamenám, když kolem něj procházím.
"Asi." Odvětí nezaujatě.
"Hm tak mi s tím pomož, byla by škoda to nechat zkazit." Dám mu na lavici tři banány. Jeden si vezme, ale neřekne nic. Jdu si sednou na místo a začnu se s někým přetahovat o sešit. Tatsuya po mě v momentě hodí svůj a trefí se přímo do obličej.
"Ještě že to byl sešit a ne tabule." Poznamenám polohlasně. Zřejmě to slyšel, protože po mě mrskne rovnou celou tašku.
"Pořád lepší, než tabule." Zhodnotím to a dám tašku k sobě.
"Nechtěj, abych ji po tobě hodil taky." Varuje mě.
"Čím jsem si takovou přízeň zasloužil?" podivím se.
"A víš, že ani nevím?" odvětí černovlásek.
"Ale no tak." Zasměji se. Tatsuya se na mě zamračí a strčí si do pusy banán. Zatím si opisuji všechny sešity.
"Taška bude za výkupné!" oznámím mu.
"Jak jako za výkupné?!" vyjede na mě rozčileně, když si uvědomí, že mám jeho tašku stále u sebe.
"No za výkupné. Dobrovolně jsi mi ji dal do zástavy." Bavím se.
"Počkej, až ti rozmlátím ksicht, pak se budem bavit o výkupném." Zavrčí.
"Já bych to radši napřed probral, co bude za výkupné?" navrhnu. Rozhodně mám vlastní představy o výkupném. Nejlíp v podobě jeho sladkých rtů na mých.
"Dvacet facek a dalších třicet o zeď." Zavrčí. Je vidět, že náš pohled na věc je značně rozdílný.
"Neberu." Opáčím.
"To se ještě uvidí." Ožene se po mě. Pro ránu fakt nejde daleko, ale uhnu a i s taškou jsem za chvilku u dveří.
"Tak co chceš?" vyjede na mě.
"Hmmmm to ještě nevím." Dělám, že přemýšlím a čekám až mu to dojde.
"Dělej, dej to sem." Natáhne se znovu po tašce.
"Tak něco navrhni, třeba se chytím." Pobídnu ho.
"Všechny věci mám v tašce a peníze mám doma." Odsekne.
"Dobře, tak u mě budeš mít dluh." Oznámím mu. Když nad tím tak přemýšlím, asi by se před třídou styděl navrhnout, že mi dá pusu, takže jsem s tím asi neměl počítat. Pokud ho vůbec něco takového napadlo.
"Kolik?" zeptá se Tatsuya naštvaně.
"Splatíš až na to přijdeš." Odvětím a jdu si pro čaj. Tašku mu tam nechám.
"Teď mě bude ještě vydírat, parchant." Slyším, jak za mnou vrčí černovlásek pro sebe. Zvedne tašky a jeho kroky se vydají zpátky do lavice. Venku na chodbě už mě pozoruje Kaoru.
"Zase ta tvoje hádanka?" zeptá se. Ví moc dobře, co jsem chtěl.
"Jo, jsem zvědavý, kdy na to přijde. Jdeš o velké na střechu?" zeptám se.
"Jdu." Pousměje se Kaoru. A oba dobře víme, proč jsem se zeptal…
 

37 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Akyra Akyra | 11. ledna 2011 v 21:33 | Reagovat

tak jestli je to to, co si myslím a jestli mě nachytá tak to bude peklo na zemi -_-" moc se těším na pokračování:-)

2 Satiras Satiras | 11. ledna 2011 v 21:50 | Reagovat

Ach jo proč je Tatsuya tak nechápavej :( ignorant :) Ale už se nemůžu dočtak pokračká :)

3 Hanka Hanka | 11. ledna 2011 v 23:28 | Reagovat

Co mám na to říct jo už vím nádhera a jak to bude dál?

4 hajky hajky | 12. ledna 2011 v 12:24 | Reagovat

ha už to začíná :D:D:D.....těšim se na další dílek :D

5 MoonWich MoonWich | 12. ledna 2011 v 14:33 | Reagovat

By mě zajímalo kdo z nich bude seme.:D Pořád se to střídá tak uvidíme.:) Jinak moc hezký díl.:))

6 Niera Niera | 12. ledna 2011 v 16:25 | Reagovat

Fakt dobrý dílek kdy bude pokračování?:)

7 Turelia Turelia | Web | 12. ledna 2011 v 18:13 | Reagovat

Ahoj.. super díl..:-) už se těším, co bude dál..:-)

8 Teressa Teressa | 12. ledna 2011 v 20:55 | Reagovat

hmmm som zvedava preco sli na strechu...fajcit alebo si zašxxx???.....hmmm....sorry mam dnes divnu naladu....uz sa neviem dockat pokracovania=) rychlo prosiim=)

9 Haku Haku | 12. ledna 2011 v 21:26 | Reagovat

Ja z nich chytim depku....jeden tvrdohlavejsi ako druhy..proste super.

10 Lachim Lachim | 13. ledna 2011 v 11:51 | Reagovat

Tak nevím, budou dřív spolu, nebo se vzájemně zabijou. Nádhera.

11 Mononoke Mononoke | 14. ledna 2011 v 19:48 | Reagovat

Sei s Kaoru na streche cez prestávaku si... krátia chvíľu a do toho vpadne Tatsuya... to by mohlo byť napínavé.

12 paks paks | 14. ledna 2011 v 20:30 | Reagovat

auuu uzasny honem honem dalsi dil at vime jak se to bude vyvijet

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama