Patrik II

22. ledna 2011 v 14:47 | Akyra |  Poklad
Další díleček, doufám, že se bude líbit
Jen pro drobné ujasnění, Patrik, byl zatčen po vloupání do domu,
místo vězení mu bylo přiděleno domácí vězení a dozor,
který má na starost Shiyův otec.
zbytek se dozvíte z příběhu ;-)
trochu pozdě, ale přece xD




Patrik
Celou noc jsem nezahmouřil oka, jen ráno zavřu oči, když vstane Shiu a začne se oblékat. Předstírám, že s pím i tak cítím jeho pohledy, které po mě občas hodí. Pak opustí pokoj, nejspíš jde na snídani. Počkám, až po sobě třikrát klapnou hlavní dveře a vstanu. Šíleně se ráno nudím a tak se snažím zabavit, jak jen to jde, nakonec najdu karty a začnu s nich stavět věž. Když přijde Shiyu jen po mě hodí pohled a začne si dělat úkoly.
Snažím se ho nevšímat, ale v tak malém prostoru to je jako byste se snažili ignorovat lavinu, která se řítí přímo na vás. Co chvíli zazívá. Podívám se po něm, zavírají se mu oči, určitě se na té pohovce nevyspal, po chvíli si s učebnicí lehne na postel, ale místo toho, aby se učil, usne. Přikryji ho a vezmu si knížku, po víc jak hodině dostanu hlad a jdu si udělat večeři, připravím i pro něj a odnesu m to nahoru. Já se rychle navečeřím a zneviditelním se, abych šetřil energii.
Když se Shiu probudí, nechápavě se zadívá na jídlo, ale vezme si ho, pak se začne rozhlížet, kde jsem. 'Sakra to mi tak ještě chybělo,' zavrčím si pro sebe a snažím se nehnout závěsem, u kterého stojím. Nepodaří se. A ještě ke všemu si toho Shiu všimne. Zamračí se na závěs a pak přejde k oknu, jestli není otevřené. Není.

Shiyu nad tím zavrtí hlavou a jde z pokoje. Domyslím si, že mě chce hledat. Rychle proklouznu kolem něho a sednu si, už viditelný ke krbu.

Shiyu
"Tak tady jsi," zadívám se na Patrika.
"Ty jsi mě hledal?" zeptá se lhostejně.
"Jen se dívám, jestli jsi nezdrhnul," podívám se na něho povíšeně, přece mu nebudu vykládat, že jo.
"To se nemusíš bát, nejsem blbý," zavrčí tiše.
"Určitě?" zeptám se ironicky.
"Říká ti něco, podle sebe soudím tebe?" hodí po mě nevzrušeně pohledem.
"Ne to neznám," ušklíbnu se. Co si ten blbec zase vymyslel?
"Jinak řečeno: soudím tak, jak se chovám," vysvětlí mi klidně.
"Hm, fajn. A co tu vůbec děláš?" zeptám se ho. Nudím se a tak se rozhodnu s ním bavit, aspoň trochu.
"To se se mnou snažíš bavit?" zeptá se trochu překvapeně. Zamračím se na něho.
"Ne," odseknu naštvaně a jdu pryč. Zatraceně, přece mu nepřiznám, že se nudím!
"Promiň, ale je to tak lepší," zašeptá za mnou tak tiše, že si myslím, že jsem se přeslechl.
Vrátím se do pokoje a jen hledím před sebe, nemůžu se rozhodnout jak se mám zabavit, protože se mi do ničeho nechce. Na posteli si všimnu nějakého sešitu, nejspíš bude patřit Patrikovi. Vezmu ho a otevře, vevnitř jsou nějaké texty. Zprvu si myslím, že to jsou básně, ale pak si všimnu drobně napsaných akordů a pochopím, že to jsou písničky. Začnu sešitem zvědavě listovat.
Najednou mi sešit vyletí z ruky.

Patrik
"Neučili tě, že na cizí věci se nesahá?" okřiknu ho.
"Nešil hned, to jsi psal ty?" zeptá se mě zvědavě.
Jo, kdo jiný? Byli to texty pro Wavrika a jeho kytaru. V hrudi ucítím bodnutí.
"Co je ti do toho," osopím se na něho a jdu si sešit schovat.
"S tebou se fakt nedá bavit," utrhne se na mě Shiyu.
"Nejsem tu na bavení," odseknu mu ostře.
"To máš recht, ty jsi tu, abys mi lezl na nervy," odsekne mi naštvaně, vstane a za chvíli třísknou hlavní dveře. Povzdechnu si a jdu se podívat po domě, jestli tu přece jen není nějaký kramlík, kde bych se vešel. Není je tu jen hlavní ložnice, pokoj, dole obývák a kuchyň. V obýváku jsou jen křesla. Nemám já smůlu? Povzdechnu si a vrátím se do pokoje. Večer pak sejdu dolů, když přijde Shiyu, ještě před rodiči, a zadýchaně za sebou zamkne dveře, pak se po nich sveze na zem.
"Stalo se něco?" zeptám se ho nechápavě.
"Běž se podívat z okna, jestli je na ulici nějaká parta chlápků," podívá se na mě. Mrknu a potvrdím mu to.
"Zatraceně," zavrčí Shiyu a skrčí si hlavu na kolena. Ve tváři má nepopsatelný výraz, který jsem už jednou viděl.
"Pronásledovali tě?" zeptám se ho se sevřeným hrdlem. Přikývne. Nejspíš je rád, že se mu podařilo před nimi zdrhnout. Tohle jsem už zažil, divné, jak se situace opakuje.
"Jsou už naši doma?" zeptá se.
"ještě ne," odpovím.
"Sakra. Třeba odprýsknou, nejsem žádná kurva," zavrčí vztekle.
"Oni tě chtěli..."začnu a zmlknu.
"Jo, ale naštěstí jsou dost pitomí, abych včas zdrhnul," odpoví mi.
"Příště budou chytřejší. V noci se už netoulej," napomenu ho a vrátím se do minulosti. Proč se to zase opakuje?
"Tss kvůli pár dienům se nevzdám nočních vycházek. Ještě jsou tam?" zeptá se a vstane. Obrátím pohled z okna.
"Jo a hádám, že ví, kam jsi šel, koukají sem," odpovím mu podivně dutým hlasem. Napomínám, abych to nedělal, nebo znovu zaplatí nevinný člověk, ale vím, že ho v tom nenechám, prostě ho v tom nemůžu nenechat.
"Bože, co jsem komu udělal?" povzdechne si.
"Jdou sem, jestli ti můžu poradit, zalez do pokoje a nechoď sem, ať se děje cokoliv," varuji ho, aniž bych se na něho podíval.
"Ale to přece…" začne protestovat.
"Jdi. Jestli sem přijdeš, tak tě osobně podržím, ať si s tebou dělají, co chtějí," podívám se na něho tvrdým pohledem. Zamračí se na mě a odběhne do pokoje, kde se zavře.
Zneviditelním se a čekám na nechtěnou návštěvu. Za chvíli začnou bud´šit na dveře a křičet. Jeden z nich nakoukne do okna. Když nikoho neuvidí, dá jakési znamení ostatním a ti dveře vyrazí. Teď začala má chvíle. Skvěle se bavím, když na ně házím, co mi přijde pod ruku. Nejvíc je asi otřese konferenční stolek, který na ně hodím, protože zaječí a zdrhnou.

Shiyu
Krčím se v pokoji, slyším, jak vyrazí dveře a pak jak se rozbíjí křehké věci. Po chvíli se ze zdola ozve zděšený křik a pak je ticho. Zaslechnu na schodech kroky a do pokoje vejde Patrik.
"Tvému otci prosím tě řekni, že se sem někdo vloupal," prohodí, v klidu si sedne do rohu pod okno s knihou.
"Dobře," kývnu překvapeně a seběhnu dolů. Když uvidím ten chaos, jen povzdechnu a začnu to aspoň trochu poklízet.
"Co se tu k čertu stalo?" zařve táta, který vešel do dveří. Ten tu chyběl.
"Vloupali se sem asi tři chlapy," odpovím mu po pravdě. Vezme telefon a zavolá policii. Sednu si a nakreslím mu, jak asi vypadali, aby mohli zahájit pátrání.
"Má v tom prsty on?" kývne ke schodům, kde je v pokoji Patrik.
"Ne spíš naopak," odpovím mu.
"Naopak?" podiví se.
"Jo, díky němu jsou pryč a nic nevzali," odseknu.
"Zajímavé," zamne si bradu.
"Jo, poděkuji mu za tebe," podotknu.
"Jak chceš," lhostejně pokrčí rameny a začne všechno vysvětlovat kolegům. Vyběhnu do pokoje.
"Hej, díky," poděkuji mu upřímně.
"Není za co," odpoví mi Patrik, aniž by vzhlédl.
"Já myslím, že ano," nedám se.
"Ne není," stojí si za svým.
"Ale je a nehádej se, když stejně víš, že mám pravdu," skoro si dupnu.
"Ne není a nehádám se," odpoví mi.
"Ty jsi fakt příšerně tvrdohlavý," povzdechne si.
"Co je to tvrdohlavost?" zeptá se zvědavě. Je to s ním možně?
"To samé, co umíněnost," odseknu.
"Aha, to jsi ty," znovu se začne do knihy. Radši už to nekomentuji a lehnu si na postel, kde si kreslím.
Všimnu si, že Patrik rožnul lampičku a stáhnu tmu, která se povaluje v pokoji, co nejvíc k sobě. Začne si číst dál od lampy. Nechám ho být. Po chvíli si uvědomím, že netuším, co kreslím. Hned co se podívám na papír, zděšeně zaklapnu blok a schovám ho do tašky. Z papíru na mě koukala Patrikova tvář! Zaslechnu sprchu a dojde mi, že se šel osprchovat Patrik. Seběhnu dolů, abych se podíval, jak pokračuje práce policie. Zrovna odcházejí. Podívám se na otce.
"Budete s tím mít hodně práce?" zeptám se ho.
"Ne, ty obrázky jsou hodně přesný, víme, o koho jde, jsou známí z vykrádání, tak násilných činů," odpoví mi táta.
"Jo, ehm,"odsouhlasím to a vrátím se do pokoje, už je tam i Patrik. Je oblečený do džínů a v tašce něco hledá, asi triko.
"Nejdeš spát?" podivím se.
"Jo jen nemám pyžamo," zabručí. Otočím se ke skříni, kde jsou nejrůznější věci, a za chvíli vytáhnu pyžamo, které je mi velké, patřilo bratrovi, a podám ho Patrikovi.
"To není nutné," odmítnu ho.
"Klidně si ho půjč, je po bráchovi, už ho potřebovat nebude," prohodím tiše.
"Proč ne?" zeptá se zvědavě.
"Protože, před rokem zemřel," odpovím mu tiše, popadnu pyžamo a jdu se osprchovat.
"Omlouvám se," podívá se na mě Parik, když vejdu do pokoje. Podívám se na něho. V tváři má bolestný výraz, stejně jako v očích, nechápu to.
"Nemáš proč," ozvu se překvapeně.
"Nechtěl jsem ti ho připomínat," odpoví mi hlasem, který je plný jakéhosi žalu.
"V pohodě," skousnu si ret a pokrčím rameny, aby věděl, že se nic neděje, i když ta vzpomínka bolí. patrik se podívá na pyžamo.
"Díky, nepotřebuji ho," kývne k němu.
"tak aspoň nespi v džínách," zamračím se. Patrik si tiše povzdechne, něco vyloví z tašky a za chvíli se vrátí v teplákách. Mezitím jsem si lehl do postele. Nechápavě se dívám, jak si bere polštář a přikrývku a ustele si na pohovce. Za chvíli spí. Chvilku počkám, pak vstanu, vytáhnu blok a tužku a porovnám jeho obličej s obrázkem v bloku. Po tom, co se ujistím, že se podoba shoduje, začnu obrázek dokončovat. Jsem s ním hotový rychle, ale i tak ho ještě chvíli pozoruji, než jdu spát.
 

34 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Kana~♥~ Kana~♥~ | Web | 22. ledna 2011 v 15:16 | Reagovat

naprosto úžasný XD strašně se těším na pokračování. Jo a mimochodem, nechtěla by jsi se spřátelit, já nevím, kam bych ti to jinak napsala. a kdyby jsi náhodou chtěla, tak písni na blog. jo a kdyby jo, tak já dipolomky nedělám tak bys taky nemusela =)

2 Teressa Teressa | 22. ledna 2011 v 15:30 | Reagovat

zaujimave...uz sa neviem dockat pokracovania=) rychlo prosiim=)

3 Hanka Hanka | 22. ledna 2011 v 16:08 | Reagovat

Moc pěkný jsem zvědavá na další dílek

4 zuziQ zuziQ | 22. ledna 2011 v 16:31 | Reagovat

skvělí díl jsem zvědava jak to bude dal a už se těšim na další

5 Yoite Yoite | 22. ledna 2011 v 16:32 | Reagovat

skvělé =) už se těším na další kapču, už to začíná vypadat že se možná i snesou ;)

6 lili lili | Web | 22. ledna 2011 v 16:34 | Reagovat

Užasná povidka *-* ..super dílek  už se těšim na pokračko x3

7 Kana~♥~ Kana~♥~ | Web | 22. ledna 2011 v 17:13 | Reagovat

to nevadí =)

8 MoonWich MoonWich | 22. ledna 2011 v 18:30 | Reagovat

Pěkné. Snad už spolu budou vycházet líp.

9 Lachim Lachim | 23. ledna 2011 v 5:37 | Reagovat

Už si začínají na sebe zvykat. To je dobře. Nádhera.

10 Mononoke Mononoke | 23. ledna 2011 v 13:30 | Reagovat

Pomaly si zvykajú, do toho adrenalín z násilníkov, čo bude na budúce?

11 Haku Haku | 23. ledna 2011 v 17:23 | Reagovat

Nájsť k sebe cestu bude pre nich ťažké.

12 renata renata | Web | 29. ledna 2011 v 11:46 | Reagovat

Podívej se na www.poznavat.cz a staň se fanouškem na Facebooku...díky

13 WilliamTem WilliamTem | E-mail | Web | 6. dubna 2018 v 15:48 | Reagovat

Nicely put. Regards.

14 Russellnum Russellnum | E-mail | 15. května 2018 v 18:54 | Reagovat

This sort of wide lace top hairpiece looks quite realistic and is <a href=http://wigs-forwomen.com/>Wigs For Women</a>
produced from superior lace content obtaining the <a href=http://wigshairhuman.com/>Wigs</a>
initial appear. Not merely thus giving an all natural figure <a href=http://wigsforwomenw.com/>Wigs For Women</a>
it also make a fashionable check out the face area. The hair within this hairpiece generally looks like it can be increasing from the crown and similarly distributed <a href=http://wigs-forwomens.com/>Lace Front Wigs</a>
. A few suppliers today are trying to create their ribbons the front human hair wigs inexpensive so that girls that require it may find a way to buy it.
When these kinds of hair pieces are generally use the right way, it will actually offer a normal <a href=http://wigsforblackwomena.com/>Wigs For Black Women</a>
physical appearance. That is why it's going to be considerable for clients to find out different patterns since hair pieces are generally glued about the all-natural hairline therefore it may <a href=http://wigshairhuman.com/>Wigs</a>
also epoxy right into the tip of the head of hair.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama