Patrik III

27. ledna 2011 v 15:28 | Akyra |  Poklad
Další díl



Shiyu
Ráno se probudím dřív, než mi zazvoní budík v mobilu a taky o dost dřív vyjdu do školy. Vrátím se až v půlce odpoledne, celý od sněhu, který mi prosakuje kabátem. V pokoji mě přivítá Patrik, je to změna, od dob, když jsem došel domů a nikdo nebyl doma nebo mě prostě ignorovali.
"V kuchyni máš oběd," oznámí mi ledabyle.
"Oběd?" vyvalím na něho oči, na tohle nejsem zvyklý.
"Jo, udělal jsem toho víc," řekne mi klidně. Aha tak proto. Jsem blbec, když si myslím, že by se kvůli mně namáhal, ale i tak je to hezké.
"Fajn, tak dík," poděkuji a z kabátu vybalím malé černé kotě. Všimnu si, že Patrikovi na okamžik zněžní oči a vzápětí vyběhne z pokoje. Asi nemá rád kočky, ale v tom má smůlu, nevyhodím ho zase na ulici. Převléknu si mokré věci, kotě zabalím do mikiny a i s ním sejdu do kuchyně. Talíř s jídlem už mám na stole. Patrik si právě dělá čaj.
"Dáš si taky?" otočí hlavu ke mně.
"Jo dám," kývnu a pustím se do oběda. Nevím, jak dlouho jsem neměl něco tak skvělého! Patrik přede mě postaví půl litr čaje. Poděkuji a začnu z něj usrkávat. Ještě ohřeje mléko kotěti a odejde do pokoje. Nejspíš si jde číst pod okno, jako vždycky. Podívám se za ním a postavím kotě k misce s mlékem. Přemýšlím, co s ním, když budu ve škole. Jen co po jídle umyji a schovám nádobí, vyjdu do pokoje a přemýšlím, co s kotětem, když budu ve škole. Tohle jsem nedomyslel.
"Postarám se, o něj," překvapí mě potřetí Patrik.
"Vážně? To by bylo fajn, drž ho v teple. Veterinář mi řekl, že podchlazené není, ale našel jsem ho venku v závěji, tak nechci nic riskovat. Půjdu mu koupit nějaké věci, vrátím se tak za hodinu," podám mu kotě zabalené v mikině. Když kývne a vezme si kotě, vyběhnu ven, pro věci kotěti.

Patrik
Kotě se na mě podívá zelenýma očima a mňoukne. Podívám se na kotě, je to víc jak dva roky, kdy jsem nějakou kočku držel v ruce.
"Už ti dal jméno?" zeptám se kotěte. Kotě mňoukne a šťouchne do mě čumáčkem. Zamračím se.
"Copak chceš?" zeptám se ho zvědavě. Má stejné chování, jako Stín, kočka mého mrtvého bratra. Kotě do mě znovu šťouchne a zavrtá se do deky. Pochopím. Lehnu si na postel a kotě přitisknu k sobě, spokojeně začne příst a za chvilku usně. Proboha, proč jsem se nabídl, že ho pohlídám? Netuším, ležím vedle kotěte, které drbám za uchem, dokud neusnu sám.

Shiyu
Asi za hodinu vejdu do pokoje s plnýma rukama věcí pro kotě. Když zachytím Patrika s kotětem, jak spolu spí, pousměji se a na zem začnu pokládat, teplí pelíšek, misky, hračky a kousek dál odtáhnu škrabadlo na jeho drábky. Do skříně schovám žrádlo. Pak si vezmu sešit a zabořený v křesle se začnu učit. Ještě před tím, ale musím roztáhnout drábky, které bůh ví, proč zatáhnul. Spolu s mojí schopností je v pokoji tma jako v pytli.
Patrik se vzbudí asi po hodině, podívá se na kotě a vstane, kotě se samozřejmě probudí.
"Už jsi vzhůru?" podívám se na Patrika.
"Jo, promiň, že jsem usnul," protáhne se.
"Pokud vím, tak spánek není trestný, tak co?" zvednu ze země kotě, které začne lozit po pokoji a posadím si ho na klín.
"Asi ne," souhlasí a sedne si do rohu pod okno, kde vždycky sedí.
"Co furt sedíš v tom rohu? Bojíš se, že tě kousnu?" zamračím se na něho. Rozespale se na mě podívá.
"Nechci překážet," odpoví mi klidně.
"Najednou nechceš překážet? Stalo se něco?" zavřu knihu a podívám se na něj. Vůbec nechápu, proč mě to tak znepokojuje.
"Pokud sis nevšiml, tak se držím stranou od všech," odpoví mi všeobecně.
"Nevšimnul, čeho jsem si všimnul, bylo jen, jak sis přivlastnil můj pokoj a nevypadalo to, že bys nechtěl překážet," odseknu mu. Ty jeho vytáčky mě začínají štvát.
"Promiň, ale tvůj otec řekl, že mám být tady, jestli máš prázdnou místnost, jsem tam hned," odsekne mi naštvaně, až protočím oči v sloup.
"Já ti přece nic nevyčítám, jen konstatuji. Popravdě je mi jedno, jestli budeš tady, nebo o místnost vedle, která mimochodem prázdná není," začnu popírat předešlí výrok. Patrik si jen povzdechne a zase zaboří oči do knihy.
"Tobě vadí, že jsem gay?" napadne mě poslední možnost. Strne, ale hned se ovládne.
"Ne nevadí," odpoví mi klidně. Až moc klidně.
"Tak proč se mnou nespíš v posteli?" zeptám se ho. Vlastně od druhé noci, co se přestěhoval na pohovku, tam spí pořád.
"Protože bychom se nevyspali ani jeden. Ty jsi se svým bratrem spal?" zeptá se mě Patrik.
"Tak do toho ti, myslím nic není," vyletím ostře.
"Promiň já myslel v tom dvojlůžku," omluví se mi hned Patrik. Připadám si jak blbec, myslel jsem, že ptá na tamto. Ztuhnu, když si uvědomím svoji chybu a kývnu.
"Je to malý dům, nebylo kde jinde spát," zamumlám a odložím kotě. Obleču se do kabátu a vyběhnu z domu ve snaze se vyhnout jeho dalším otázkám na téma můj bratr a já. Pořád to moc bolí.

Patrik
Tak jsem ho zase vyštval, začínám mít na to talent," povzdechnu si a pozoruji kotě, od kterého se snažím držet dál. Chvíli prozkoumává pokoj a pak přeběhne ke mně, aby se mi hravě zavěsil drápky za kalhoty. Ještě, že je to denim.
"Vůbec neumíš poslouchat," povzdechnu si a vezmu kotě do náruče, hned ho začnu drbat pod bradičkou. Kotě zakloní hlavičku a začne příst.
"Budu ti říkat neposedo, a když budu neviditelný, ne abys po mě lezl jasné?" zabručím, smířený s tím, že si prostě nedá říct. Hravě do mě šťouchne packou.
"Teď jsem viditelný," usměji se a položím kotě na zem, načeš se zneviditelní. Začne zmateně pobíhat po pokoji a smutně mňoukat nechce být samo. Zavolám na něj, jde po mém hlasu, až do mě narazí hlavičkou.
"Ty popleto," usměji se a zviditelním se. Kotě se mi hned otře o nohu a zavrní. Znovu se zneviditelním a kotě do mě začne plácat packou.
"Jo jsem tu," ozvu se nad ní. Kotě kousek radostně odběhne a nadšený z nové hry mě začne hledat. Přidám se k němu a odběhnu. Kotě pobíhá po pokoji a za chvíli se mi rozplácne na botu. Zasměji se.
"Nelítej jako třeštidlo, nauč se používat tohle," šťouchnu ho do čumáčku, za odměnu mně jemně kousne. Zabolí to, ale ne moc, znovu odběhnu. Kotě mě zase začne hledat. Když mě nemůže najít, trucovitě si sedne na zem a zaprská.
"Na, co máš nos, Třeštidlo?" zasměji se. Kotě se rozběhne po hlase a bolestivě mi zatne drábky do nohy.
"Au, ty jsi, příště se ti neozvu," vyhrožuji mu. Podívá se na mě těma svýma velkýma očkama a smířlivě zamňouká. No odolali byste mu?
"Je mi jasné, že je to těžké, ale musíš se naučit mě najít, i když nejsem vidět, Zlobidlo," domlouvám kotěti. Plácne mě tlapkou do nohy a čeká odměnu.
"Ne, až mě najde, aniž bych se ti ozval," pousměji se a neviditelný odběhnu. Kotě chvíli jen tak pobíhá kolem, a když na mě nenarazí, začne čmuchat kolem mě, spokojeně se usměji. Po chvíli ucítí moji nohu a žďuchne do ní packou. Zviditelním se.
"Jsi šikulka," pochválím kotě a vezmu ho do náruče. Kotě začne příst.
"Dám ti něco dobroučkého," pohladím ho a dojdu pro kousek salámu, do kterého se kotě mlsně pustí. Nechám ho, aby snědlo salám, a mrknu na něj.
"Zkusíme to ještě jednou?" položím ho v pokoji na zem a odběhnu na druhou stranu pokoje. Přeběhne pokoj a shodí na zem nějaký rámeček. Pak začne čenichat kousek ode mě a po chvilce mě najde.
"Šikulka, až na ten rámeček," podrbu kotě a dojdu rámeček zvednout. Podívám se na něj. Na fotce je usměvavý Shiyu, kterého objímá vysoký, hnědovlasý kluk. Nejspíš jeho bratr, pousměji se a vrátím ho zpátky. Jen chvilku na to se venku setmí. I když je zima, ještě nebylo tolik, aby se setmělo. Shiyu, už dávno jsem si všimnul jeho schopnosti, která mně bezvadně vyhovuje, nosí sebou tmu.
"Kde myslíš, že máš, panička? Asi ho půjdu hledat, tak tu hezky počkej," položím kotě na postel a neviditelný vyběhnu ven. Vypustím svou schopnost a za chvíli ho najdu. Rozběhnu se tím směrem.
Najdu ho v zapadlé ulici, kde na něj dotírají tři muži z minulé noci. Nějak se mu podařilo vysmeknout s kabátu a ti tři mu trhají oblečení. Shiyu je přimáčkly na zeď.
Naštvu se a začnu, chlapy mlátit, tak jak jsem, neviditelný. Neví kam zaútočit, připadají mi jako slepé myši, které se točí jako korouhvička. Posledního hodím hlavou naproti zdi, u které klečí v naprostém šoku Shiyu. Nechápe, co se tu děje. Když se chlapy přestanou hýbat, vytáhnu Shiuya na nohy a táhnu ho domů. Roztřesený zimou a v naprostém šoku se nechá.
 

36 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Teressa Teressa | 27. ledna 2011 v 15:52 | Reagovat

uzasne!!! uz sa neviem dockat pokracovania=) rychlo prosiiim=)

2 Hanka Hanka | 27. ledna 2011 v 15:53 | Reagovat

jééé už se těším co bude příště

3 Yoite Yoite | 27. ledna 2011 v 16:08 | Reagovat

wow paráda *.* kotě je super kawai XD ale ten konec tyjo... ještě že Patrik přišel =)

4 Psycho-chan Psycho-chan | 27. ledna 2011 v 16:16 | Reagovat

aj ja chcem také mača! :D

5 MoonWich MoonWich | 27. ledna 2011 v 16:37 | Reagovat

Kotě! Taky bych chtěla:)

6 Haku Haku | 27. ledna 2011 v 17:46 | Reagovat

Ten kocúrik je rozkošný a Patrik bude mať čo vysvetľovať.Už sa teším.

7 kana kana | Web | 27. ledna 2011 v 18:05 | Reagovat

kawai micka XD   jo a patrik jim to nadnal =) těším se na pokráčo XD

8 ElenEstel ElenEstel | 27. ledna 2011 v 20:20 | Reagovat

wow jen nevím jak to Patrik chce vysvětlit a jak to Shiyu pochopí, ale stejnak se těším na další díl

9 Lachim Lachim | 28. ledna 2011 v 4:59 | Reagovat

Zdá se, že se začínají zbližovat. Nádhera.

10 Turelia Turelia | 28. ledna 2011 v 17:30 | Reagovat

Ahoj.. vypadá to, že se konečně trochu sbližují.. moc krásný díl.. už se těším na další..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama