Na Nože 15

6. února 2011 v 16:43 | Yoite |  Na Nože

Předposlední kapitola


Reakce na komentáře:

♦ Nebojte, Tatsuya si zvykne jen musí dostat chvilku čas ;)

Jsem moc ráda, že se vám povídka líbí ^.^

Děkuji za komentáře, hodnocení a trpělivost s jakou čekáte na další část =)


Yoite








♦ Sei ♦

Tatsuya si během školy nedovolí nic víc, než že mě drží za ruku. Budu mu muset dát trochu čas, než si zvykne. O polední přestávce koupím obědy a jdu s ním na střechu. S díky se na mě usměje a vezme si oběd. Pak ale vyskočí na zábradlí a já jsem hned u něj.
"To prosím tě nedělej." Sundám ho dolů a posadím si ho na nohy. "Je to lepší?"
Černovlásek se pousměje a opře se mi do náruče. Už jsem si stačil všimnout, že tohle se mu líbí.
"Je to pohodlnější." Prohlásí nakonec. Usměji se a pustím se po jeho vzoru do oběda. Rukou přitom zajedu Tatsuyovi pod tričko a nechám ji tam. Černovlásek ztuhne a zčervená, ale nechá to tak. Po chvíli se zas uvolní, jak si na můj dotek zvykne.
"Nic se neděje." Políbím ho, abych ho uklidnil. Polibek mi oplatí a já ho o sebe opřu úplně. Nechám ho, aby si zvykal a vypadá to, že je tak spokojený.
"Máme poslední hodinu a pak půjdeme domů." Usměji se.
"Vůbec se mi nechce zpátky do hodiny." Zamručí.
"Mě taky ne, ale je dnes fakt poslední." Usměji se znovu.
"Ještě že tak." Oplatí mi úsměv.
"Taky bych dýl nevydržel, ale anglina se dá zvládnout." Namítnu.
"Ty ji zvládneš i kdybys nechtěl, mě sice jde, ale na tvou úroveň fakt nemám." Opáčí Tatsuya.
"Jak jsi na tom s angličtinou?" zamyslím se.
"Většinou mám dvojky, nebo jedničky. Ale překladatele bych dělat nemohl, zas tak dobrý nejsem." Odvětí. Pousměji se.
"Jsi na tom líp, než já. Ve čtrnácti jsem bojoval proti propadnutí z angliny. Pak mě chytly jazyky." Přiznám.
"Zajímavý." Poznamená s úsměvem a vrátí se se mnou do třídy.
"Jo pak jsem byl rád, že mám aspoň nějaký odrazový můstek." Přisvědčím. Tatsuya jen kývne a sedne si ke mně. Přijde profesorka angličtiny a hned začne vyvolávat. Ani jednoho z nás se to ale dneska netýká. Konečně zazvoní na konec vyučování.
"Sláva." Vydechnu.
"A padáme." Doplní mě Tatsuya.
"Ty tu ještě jsi?" podivím se a chytnu ho za ruku. Vytáhnu ho ven ještě, než odejde učitelka. Proběhneme chodbou a rovnou ze školy pryč.
"Tak pojď ať jsme doma rychle." Popoženu ho.
"A proč spěcháš?" namítne.
"Ještě musím něco koupit abys nebyl o hladu. A mám tam tři důležité dokumenty, co čekají na překlad." Odpovím.
"Aha, tak běž, nakoupím. Stejně budu vařit já." Namítne. Vytáhnu peněženku a podám mu nějaké peníze.
"Na a kup taky zmrzlinu, jakou chceš." Usměji se.
"Nech to, mám u sebe peníze." Opáčí.
"Přece mě nebudeš živit. Dost, že budeš vařit." Dám mu pusu. To už bych ho využíval moc. Zvlášť když si vezmu, že já peníze mám a on? Možná nějaké kapesné.
"Ber to jako dárek." Usměje se Tatsuya a nenechá se zviklat.
"A jdi už, máš toho dost." Popožene mě.
Strčím mu peníze do kapsy.
"Kdyby ti něco chybělo a tu máš klíče, ať nemusíš zvonit." Dám mu ještě klíče od bytu i od spodních dveří.
"Jaká pocta." Poznamená.
"To ano, neztrať je." Nebádám ho.
"To se mi nemůže stát." namítne.
"Dobře, máš moje číslo, kdyby něco?" ujistím se.
"Ne, žádné jsi mi nedal." Odvětí. Hned vytáhnu telefon.
"Dej mi svoje, prozvoním tě." Řeknu a počkám až mi ho nadiktuje. Uložím si ho a vzápětí ho prozvoním. Pak ho doprovodím k obchodu a tam se s ním rozloučím. Potom teprve zamířím domů.

♦ Tatsuya ♦

Rozloučím se s ním a jdu nakoupit. Potom zamířím hned k Seiovi a už se těším až spolu budeme sami. Odemknu si a vyjdu za ním do bytu.
"Jsem tady." Zavolám na něj a začnu poklízet věci kam patří. Sei vyjde z pracovny jen v kalhotách.
"Ahoj jsi tu brzo." Odpoví. Otočím se na něj a zůstanu zírat na jeho polonahou postavu a modřinu vybarvující se mu na tváři. Sjedu ho pohledem a zamračím se.
"Co jsi dělal?" zeptám se, i když si to dokážu domyslet. To od něj nemůžu ani na chvíli pryč, aniž by se pokusil o někoho jiného?!
"Měl jsem nechtěnou návštěvu. Musel jsem ji vyhodit." Ušklíbne se.
"Nechtěnou?" povytáhnu obočí. Vypadá spíš, že ta návštěva nechtěla jeho. Vzpomenu si, jak holky rády fackují kluky a hned mě napadne, že kluci budou asi razantnější.
"No nic, jídlo tu máš, tak já půjdu." Prohlásím a snažím se zůstat klidný.
"Kam bys šel, byl tu strýček." Ušklíbne se Sei znovu.
"Co ti chtěl?" zarazím se. Takže žádný nedobrovolný milenec?
"To co obvykle. Abych se k němu přestěhoval a všechny prachy přepsal na něho a tenhle byt na jeho syna. Milující rodina." Pronese ironicky. Povzdechnu si.
"To je mi líto, ale stejně půjdu. Máš ještě práci a já se na něčem potřebuji dohodnout s mamkou." Opáčím. Vypadá to, že budu muset věci trochu uspíšit.
"Doprovodím tě." Řekne a vidím jak zesmutní.
"Není třeba, uvidíme se zítra." Odmítnu. Má dost práce a nehodlám ho zdržovat.
"Dobře, tak se uvidíme zítra." Rozloučí se.
"Měj se." Pousměji se a nechám se od něj doprovodit aspoň dolů. Tam mu zamávám a zmiznu za rohem ulice.

♦ Sei ♦

Smutně se dívám za Tatsuyou a pak se vrátím domů. Zavolám zámečníka a pustím se do práce.
Další den na mě Tatsuya čeká před školou.
"Ahoj." Dám mu pusu.
"Ahoj." Usměje se.
"Jak ses měl?" zeptám se. Pořád mě ještě mrzí, že včera tak narychlo šel pryč.
"Šlo to, po škole si chci s tebou o něčem promluvit." Odvětí.
"Dobře." Vezmu ho za ruku a vedu za partou. Tahle věta většinou neznamená nic dobrého. Chce se snad se mnou rozejít? Proč přesně?
"Máme vyučování." Napomene mě Tatsuya v půlce cesty.
"Za patnáct minut." Namítnu. Černovlásek jen pokrčí rameny a jde se mnou.
 

46 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Akyra Akyra | 6. února 2011 v 16:50 | Reagovat

toho 'strýčka bych nejradši protáhla mezi dvěma nárazníky, to snad není možné! a co uspíšit? kiro , proč tak šíleně  napínáš?

2 Hakky Hakky | Web | 6. února 2011 v 17:02 | Reagovat

[1]: :Asi tak :D Napínání je lepší ... Krásná kapitolka :)

3 Psycho-chan Psycho-chan | 6. února 2011 v 17:05 | Reagovat

jojo, súhlas s Aky-chan, si majster v napínaní >.,<" a som zvedavá čo Tatsuya  zas vymyslel :D

4 Turelia Turelia | 6. února 2011 v 17:13 | Reagovat

Ahoj, super díl... zajímalo by mě, o čem si se Seiem chce Tatsuya promluvit.. takže myslím, že ani nemusím psát, že už se těším na příští díl..

5 Kana~♥~ Kana~♥~ | Web | 6. února 2011 v 17:29 | Reagovat

supr, supr, supr, uz se tesim na dalsí dílek XD

6 Hanka Hanka | 6. února 2011 v 17:39 | Reagovat

zajímalo by mě co Tarsuya vymyslel snad to bude něco co se nebude vůbec líbit Seivu strýčkovi že by svatba těším se na další dílek

7 Teressa Teressa | 6. února 2011 v 17:44 | Reagovat

super diel... uz sa nemooooc tesim na pokracko=) rychlo prosiim=)

8 MoonWich MoonWich | 6. února 2011 v 17:45 | Reagovat

Teda takhle to utnout.:O Rychle pokračování!

9 Lachim Lachim | 6. února 2011 v 18:31 | Reagovat

Nádherný díl. Co zase Tatsuyovi přelítlo přes nos?

10 keishatko keishatko | Web | 6. února 2011 v 18:41 | Reagovat

pekný diel, ten strýko je pekná sviňa...a asi tuším čo má Tatsuya za lubom...xi...som zvedavá či som sa trafila :D

11 Haku Haku | 7. února 2011 v 19:33 | Reagovat

Tatsuya mu už raz navrhol,aby býval pri nich,tak ...no nechám sa prekvapiť. Júúú teším sa čo sa bude diať dalej.

12 ada ada | 13. února 2011 v 13:15 | Reagovat

prečo je sei v rovnakom ročníku ako Tatsuya, keď je starší?

13 Jana Grew Jana Grew | E-mail | Web | 7. července 2013 v 0:40 | Reagovat

Když jde o nože, tak se mi vždy vybaví keramické nože. Je to asi nejlepší pomůcka v kuchyni, od které lze očekávat kvalitu a dlouhodobou trvanlivost, dají se koupit třeba tady http://www.moderni-vareni.cz/filtrace/1-Informace/6-Keramicke-noze

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama